Who is who,

• LADY ARIEN DÚWATHRAN Z EOSARU (ŠV3)
• THORON ELEN-IN-DUINATH Z AMBERU (ŠV4)
• GILSILION FËANRING z ËOSARU (ŠV5)
• RAUKO II., KRÁL FARESLADU (ŠV6)
• LEN DORN (ŠV7)

     Právo  napsat tento  článek ,  jenž má  být osobním profilem
  Lady Arien,  osoby, jež je mému  srdci nade vše drahá,  jsem si
  musel vybojovat na kolezích z redakce. Avšak nakonec uznali, že
  kdo  jiný  by  už  ji  měl  znát  lépe  než já, její manžel. To
  zavazuje.  Vězte tedy,  že budu  tak objektivní,  jak jen  budu
  moci, a nesmlčím žádných podstatných informací.
     Rodinný původ  Arien Dúwathran je  zastřen. Ač je  všeobecně
  považována za  sestru nechvalně proslulého  Valglina z Din  Dae
  (barbarský šlechtický rod, činící si  osobou Rauka II z Din Dae
  nárok na Celeb-Alquathský trůn) a i  ona se k této rodině svého
  času nepokrytě  hlásila, já sám  o tom pochybuji.  Krom plavých
  vlasů totiž má choť nejeví (na rozdíl od svého bratra Valglina)
  žádných známek tak blízkého  příbuzenství s barbary. To (nejen)
  mne vedlo k  závěru, že příbuzenství mezi mou  paní a rodem Din
  Dae  je spíše  přáním některých  jeho členů  nežli skutečností.
  Hledáme-li skutečné rodinné zázemí  této vyjímečné ženy, musíme
  obrátit  svůj  zrak  k  severnímu  Galendoru  a ostrovu Tirtol.
  Jedinou Arieninou skutečnou rodinou byla totiž domácnost Mistrů
  Gultara a Manwathdira z Forngilů,  kde vyrůstala, dostalo se jí
  nejlepšího  vychování a  kde učinila  své první  kroky ke svému
  dnešnímu povolání.
     Budiž však zatracen onen den, kdy byla nucena Tirtol opustit
  a vydat se na  pouť, která se dříve či  později, neboť tak tomu
  osud  chtěl,  musela  zkřížit  s  cestami pološíleného čaroděje
  Valglina. Poznal v  ní svou v dětství ztracenou  sestru a tehdy
  začala   skutečná   tragédie   jejího   života.   Její  setkání
  s Valglinem nikdy nikomu nic  dobrého nepřineslo. (Možná, že by
  se  mnou  teď  nesouhlasila,  já  však,  hledě na uplynulá léta
  s patřičným  odstupem, trvám  na svém.  Ba tvrdím,  že to,  čím
  musela projít  potom, bylo pro všechny  tisíckráte horší, nežli
  její přeneblahé zkušenosti z  ainacuivského dvora i z Tirtolu.)
  Na druhou stranu, nebýt onoho dne a onoho shledání, nikdy by se
  pravděpodobně nebyla  stala Arien Dúwathran z  Eosaru. Na jedné
  z bláznivých výprav,  jež podnikala se  svým povedeným bratrem,
  totiž  narazila  na  svůj  Temný  Osud  -  měl  podobu  mladého
  tmavovlasého kouzelníka s chápavým  a moudrým pohledem. Když se
  (ten  pohled)  delší  dobu  upíral  na  Arien,  jež  z  nesmělé
  a zraněné  dívenky dospěla  v oslnivě  krásnou a  vitální ženu,
  sršící  vtipem a  ostrou ironií,  tak odlišnou  od něj  - mírně
  zasmušilého,  znechuceného a  předčasně zestárlého  elfa ,  oba
  náhle došli k překvapujícímu zjištění. Nejen, že to, co viděli,
  jim  nebylo  nepříjemné,  v  obou  se  dokonce  téměř  současně
  probudil  skrytý plamen  touhy a  neuhasitelným požárem  (to si
  mysleli  tehdy)  zachvátil  celá   jejich  srdce...  Jo,  abych
  nezapomněl, ten mladý kouzelník jsem byl já.
     Sňatek, který byl vzápětí uzavřen  pod světlem Hvězd a Rány,
  byl  pak  nesčíselněkrát  kritizován,  obviňován  z  nezralosti
  a prohlašován  za  veskrze  špatný   a  tragický.  Mohu-li  zde
  vyjádřit svůj osobní názor (nevyhnutelně neobjektivní), tvrdím,
  že  především byl  a jest  šťastným. Vzešli  z něj tři Arienini
  potomci  - synové  Elerien a  Ruin a  dědička eosarovského rodu
  - Silmarien  Rinárien   s  Eosaru.  Krom   štěstí,  jež  zažívá
  s rodinou, přinesl tento svazek Lady Arien také neopakovatelnou
  příležitost  k   rozmnožení  svého  majetku,   kterouž  nemohla
  nevyužít  (díky  čemuž  se  Lady  Silmarien  může  považovat za
  nejlepší partii za všech galendorských nevládnoucích rodů).
     Svatba nicméně neznamenala  pro talentovanou čarodějku konec
  její profesionální  kariéry, ba naopak. I  po ní pokračovala ve
  svých   famózních  "dobrodružských"   výkonech  s   nezmenšenou
  intenzitou.  Nemá  cenu  vyjmenovávat  všechny  její proslavené
  činy. Za všechny jediný, o němž  lze bez rozpaků říci, že kdyby
  byl samojediný mezi krutostmi a zlem (jehož se však Arien nikdy
  nedopouštěla),  všechno zlo  by odčinil.  Stala se  velekněžkou
  temného  boha  slunce  Ara  ve  městě  Arenalu (Fareslad, jižní
  Galendor) a  Fareslad zbavila přetěžkého hříchu,  jehož se země
  kolektivně dopouštěla - lidských obětí.
     Díky  stykům,  jež  během  svého  života  navázala,  je dnes
  všeobecně  považována za  jednu z  nejvlivnějších osob  světové
  politiky. (Doslechl jsem se  dokonce cosi o "šedých eminencích"
  a "tahání  za  nitky",  avšak  nejsem  si  přesně jist významem
  těchto  spojení,  a  proto  se  raději  zdržím komentáře.) Jako
  taková  se   samozřejmě  stala  terčem   četných  pomlouvačných
  kampaní,  avšak  mohu  zodpovědně   prohlásit,  že  jde  vesměs
  o nepodložené  útoky závistivých  novinářů iniciované neúspěšný
  politickými konkurenty.
     Ptáte-li se,  kdo je vlastně dnešní  Arien Dúwathran, vězte,
  že   jediná   správná   odpověď   zní:   Talentovaná  čarodějka
  Nimerthilské  školy, uchýlivší  se do  ústraní, věrná  manželka
  a milující  matka.  K  jejím  zálibám  patří:  rodina,  studium
  kouzelnické  odborné literatury,  "tahání za  nitky", oživování
  nemrtvých, peníze a s...x (v  uvedeném pořadí). Je to žena plně
  si  zasluhující  dosaženou  slávu,  obdiv  a  bohatství,  jakož
  i lásku a věrnost. Arien, má lásko,  toto je má pocta Tobě tak,
  jak jsem ji mohl napsat nejlépe.

                                   Gilda

Who Is Who In FsC Š.V. Přerov, II.

THORON ELEN-IN-DUINATH Z AMBERU, řečený ÚMARTH, chodec.

     Hezounký  roztomiloučký  synoveček  Velkého  krále Corondoru
  a východního   Galendoru  Timida   II.  z   Amberu.  Mimochodem
  synoveček s  právoplatným nárokem na  Corondorský trůn. O  tom,
  proč  bývá svými  společníky přezdíván  Úmarthem (pro nevědomé,
  "Zlý  osud"), něco  napovídá už  fakt, že  tento nárok  po dobu
  života  svého  strýce  nesmí   vznést,  byv  přinucen  v  mládí
  k podpisu mírně  řečeno poněkud nevýhodné  smlouvy o regentství
  a nástupnictví. A  Timid II. už  taky není, co  býval, pokud se
  týká jeho  proslavené šílené odvahy  a ochoty vrhat  se do těch
  nejriskantnějších  vojenských  dobrodružství.  To  víte, s léty
  přichází moudrost a taky strach, co  by se mohlo stát, kdyby to
  tu  všechno,  osud  nedopusť,   mělo  spadnout  do  klína  tomu
  nezodpovědnému holobrádkovi.
     Jinak však  nezodpovědný holobrádek zastává  nejvyšší funkce
  v corondorské   státní   správě   -   První  ministr,  Guvernér
  ozbrojených sil,  Vrchní velitel vojenského  letectva a Správce
  země.  (Mimochodem, u  nás ve  slušnějších zemích  se tomu říká
  nepovolená  kumulace funkcí.  Ale  Corondor  je Corondor  ... )
  A zásluhy o stát mu odepřít  nelze. Právě díky jeho působení je
  dnes Corondor nejmilitarističtějším státem známého světa a jeho
  vzdušné  síly  (zvláště  pak  bombardovací  letka varanů, pozn.
  red),  jež  Thoron  osobně   vybudoval,  snesou  snad  jediného
  konkurenta na  Orenu - Letky děsu  samotného Dúrila Gilamartha,
  "Pána světa"  (existuje ještě jedna  letka, schopná konkurence,
  nepatří však  do pravidelné armády  a je dosud  tajná, a další,
  ještě tajnější, druhá pozn. red.).
     Thoronův soukromý život není o  nic méně zajímavý nežli jeho
  veřejná činnost.  Za manželku pojal  Lady Gladiolu a  žije s ní
  v nebývalé  shodě   a  pohodě.  Vedou   báječnej  život,  plnej
  báječnejch dnů bez útrap... tedy,  když zrovna Thoron (ba někdy
  i v  doprovodu své  milované  choti)  netráví své  osobní volno
  v pochybné  společnosti  na  ještě  pochybnějších dobrodružných
  výpravách.  Z   jeho  slavných  činů  za   zmínku  stojí  např.
  "Vymetení"  Maltilithu,  podíl  na  zhotovení  Maegrilu, Bílého
  meče,   hrdinský   guerillový   přepad   temné   věže  Dúbaradu
  a záchranné výpravy za  osvobozením zakletých elfích princezen,
  jakož i ukradených rodových klenotů.
     Z  Thoronových  činů  méně  slavných  nemohu  opominout jeho
  obzvláštní  zálibu  v  nedobrovolných  metamorfózách  - na psy,
  kamenné a mramorové sochy a  kdovíco ještě - a pikantní aférku,
  kdy  se pokoušel  svést  několik  atraktivních mladíků  (vč. mé
  maličkosti) - hovořilo se sice o jakémsi růžovém hlenu, ale kdo
  by  tomu věřil...  Obzvláště pak  vyniká v  pádech ze  schodišť
  - čím  delší,  tím  lépe  -   a  čeká-li  dole  ještě  zajímavé
  překvapení v  podobě rozbitých lahviček s  vodou z tzv. pramene
  smrti, zážitek je dokonalý.  Z milostných afér (samozřejmě před
  svatbou)  je  nejzajímavější  náhlé   vášnivé  vzplanutí  k  mé
  manželce Lady Arien z Eosaru,  z nějž ho vyléčila sprška šedých
  blesků.
     Během  svých četných  výprav  utržil  nemálo jizev,  z nichž
  některé  i  velmi  hluboké  -  během  svého  nedlouhého,  avšak
  bohatého života stačil ztratit  tři úrovně zkušenosti a několik
  bodů inteligence, z čehož se dodnes zotavuje. Jeho neuvěřitelná
  schopnost nosit s sebou smůlu  mu však kromě nepříliš lichotivé
  přezdívky přinesla i nebývalou popularitu, stejně jako množství
  věrných přátel. Neboť není-li jeho přítomnost v družině zárukou
  neúspěchu výpravy,  určitě v ní  nebude vládnout nuda  a špatná
  nálada (To víte, cizí neštěstí - dvojnásobná radost).
     Avšak nyní  vážně. Thorona z  Amberu považuji za  nejlepšího
  přítele, jakého jsem kdy měl a  budu mít, a domnívám se, že jde
  o jednoho  z nejušlechtilejších  lidí pod  Siderem. Svůj  původ
  odvozuje od Tří domů Edain a  jsem si jist, že pokud bychom jej
  posuzovali podle  ctnosti duše, bez váhání  bychom jej k tomuto
  šlechetnému a  starému rodu mohli přiřadit.  Oceňme jeho odvahu
  a neohroženost v  boji i jeho  oddanost věci dobra  a prospěchu
  všech,  ale zejména  jeho  naprostou  obětavost pro  své blízké
  a přátele. Sám mu vděčím za svůj  život, a proto si pokládám za
  čest,  že jsem  vás s  tímto výjimečným  člověkem mohl seznámit
  právě já.

                                         Gilsilion

  P.S. Thoron bez orla je jako  ryba bez vody. Alespoň v poslední
  době  si  nějak  zvykl  na  pohodlí  letecké  přepravy  a svému
  povolání mnoho cti nedělá...

GILSILION FËANRING z ËOSARU, JŠM, GMG, atd., mág

   Fuj! člověk se zapotí, než napíše plné jméno toho elfa [1].
Jinak, pro úplnost,  právě  čtete portrét dalšího člena redakce
Š.V., Gildy, který si občas  nechává  říkat tak,  jak to  čtete
nahoře. Tak abych začal od začátku: 
   Gilsilion  se narodil na  Celeb-Alquath a to je jeden z jeho
nejotřesnějších životních  zážitků.  Jinak měl celkem  radostné
dětství, pravda, asi od 3 let vyrůstal jako sirotek, ale  aspoň
nemusel pro svůj rod plakat.
   Mám  takový  dojem,  že  ze  svého  rodu  zůstal sám, což ho
nesmírně štvalo, a  tak  se  rozhodl brzo  se oženit. Protože v
okolí nebyl nikdo jiný k mání než Arien, tak si holt musel vzít
ji. Nepříliš úspěšně předstíraje zamilovanost ji požádal o ruku
a nevím, jak je to  možné, ale  Arien si  to kostnaté  stvoření
(vysoké  180  coulů  a  vážící  40-50  kg)  vzala  (po  dlouhém
přemlouvání, pozn.  LD.).  Taky to  pak dopadlo!  Už o svatební
noci (nemám sice důkazy, ale je to všeobecně šířená pravda)  se
spustila  s Lenem Dornem[2] a poté ještě  mnohokrát (No comment,
L.D.).
   Tenkrát  se   už   Gilsilion  neúspěšně   pokoušel   fušovat
kouzelníkům do řemesla, a protože mu to až katastrofálně nešlo,
stal se  raději mágem.  Po určité době  se  mu podařilo upoutat
pozornost své manželky  natolik,  že  už mu neutíkala a dokonce
ukončila své milostné avantýry[3]!
   Teď opět vážně.  Žije celkem  spokojeně pořád  někde  jinde,
beznadějně vláčen manželkou, protože když si  dovolí odporovat,
tak  se  prostě  Arien  sbalí a uteče.  Např. na západ,  Rammas
Caran[4], do Faresladu[5] aj. Nejdéle  zatím bydlel  na  ostrově
Mantol, kde  pošlapával lidskou důstojnost,  nechával si unášet
Geniální  matematiky,  zakládal  nevěstince  apod.  Tak vznikla
Ambarda.
   Z  jeho  hrdinských  činů  stojí  za  zmínku zvláště chytání
manželky, otcovství  blíže neurčitelného  počtu  dětí (Arien má
celkem tři potomky), vítězství  v mentálním souboji  nad upírem
(4x),  zahnání trojhlavého draka  na  zběsilý úprk  a  opětovné
chytání manželky.  Co  se  však  musí  zdůraznit, uspěl dokonce
proti pasti  při  pohledu  na  mumii - po opravách měl 10 - ale
protože nedbal na varování  božstva  (PJ),  téměř  ho  to stálo
život, neboť u toho byl sám. Protože  už  o  něj 2x přišel, jsa
oživen manželkou[6] a přítelem Goddarem, si  by  mu  to  příliš
nevadilo.
                                               Thoron[7]

RAUKO II., KRÁL FARESLADU, A STÁLE JEŠTĚ CELEBALQUATHSKÝ PSANEC,

PÁN NA SVÉ VĚŽI,

barbar egocentrista.

Velevážené publikum, pány a dámové, páne šiditelí! Chcete slyšet, co jste ještě neviděli, a vidět, co jste ještě neslyšeli? Pak vstupte do báječného světa Rauko. Do světa mečů jménem Rauko, lodí jménem Rauko, ochočených domácích nestvůr jménem Rauko a... barbara jménem Rauko. Já jsem tuto nanejvýš pochybnou čest měl již velmi záhy v mládí. Lze dokonce (bohužel) říci, že jsem ve společnosti Jeho Barbovského Veličenstva vyrůstal a prožil svůj křest ohněm na dobrodružných výpravách. Na svou obranu nicméně musím poznamenat, že Celeb Alquath je kontinentík příliš malý a provinční na to, aby si člověk (potažmo mladý elf) mohl své spolubojovníky vybírat.

Pokud náhodou někdo hledáte archetypy, vězte, že Rauko je ještě conanovštější než Conan a mnohem hrunovštější nežli Hrun. (Pan Howard, dožít se ho, divil by se velmi.) Je to muž mnoha předností: Rauko má moc - podvodnými machinacemi ze strany faresladského kléru (který je v zemi stejně jediným svrchovaným vládcem) byl dosazen na vysoký stolec pána Faresladu, druhého nejmilitarističtějšího státu na Orenu[3]; má sílu - řada příšer, jež bídně zhynuly po jediném máchnutí jeho svalnaté paže mocně třímající kouzelný meč Rauko, se stále utěšeně prodlužuje a nechybí v ní ani taková jména jako ledový drak Ringatilir, děsivý Postrach Severu; má odvahu - nepamatuji se snad na jediné dobrodružství, kdy by náš hrdina o své vůli vystavil své spolubojovníky nebezpečí, že, jdouce první ve skupince, museli by se střetávat s nestvůrami a, nedej bůh, získali tak nějakou zkušenost na Raukův úkor; má konečně i majetek - během své posedlosti Démonem touhy po zlatě dokázal nashromáždit pozoruhodné jmění, které ukryl před nepovolanými zraky a nenechavýma rukama do podzemí své nedobytné věže a nechal je strážit hrůznými nestvůrami. Kromě toho se však jeho životopisci vzácně shodují na tom, že jsou jisté (zcela zanedbatelné, samozřejmě) vlastnosti, kterých se Jeho Výsosti nedostává - kupříkladu soudnost, skromnost, rozvaha, bystrost, moudrost a podobné nemodernosti. Konečně, nikdo není dokonalý, jak praví klasik.

Na závěr mi dovolte přidat k dobru, jak je už mým zvykem, jednu drobnou veselou příhodu z natáčení. Stalo se jednou, že když ještě byl Rauko jen celebalquathským psancem, žebral u Pánů Deltúmu o vyzdravení z následků šeredných poranění, uštědřených mu jistou nekomunikativní spektrou. Deltúmští lordi, v té době zrovna v povznesené a světu otevřené náladě díky obnovení jejich Pramene života, souhlasili, a byli svolni dokonce povznést Raukova ducha z nelichotivých hloubek záporného bonusu za inteligenci, kde se do té doby nacházel.

S malou podmínkou... Pohled na mastodontního barbara křepčícího v dlouhé bílé noční košilce nadšeně v rytmu elfích tanečků patřil k tomu nejzábavnějšímu, s čím mne můj dlouhý život na dobrodružných výpravách kdy konfrontoval.

Rauko (původně jsem chtěl napsat Drahý Rauko, ale pak jsem usoudil, že to by bylo až příliš pokrytecké), nezbývá mi než Ti popřát mnoho životních úspěchů a co nejméně vladařských omylů a společenských faux-pas. A přátelské doporučení nakonec: poslouchej svého Psa, lepšího rádce bys na světě nenašel.

Tvůj

Gilsilion.

Who Is Who in FsC Š.V. Přerov V.

   Mnohými  křivolakými  cestami  vedl  již  nemilosrdný  život
tohoto  statečného  hocha,  aby mu  dal  zakusit sladkých plodů
vítězství na poli válečném  i  milostném,  stejně  jako pocítit
trpkou hořkost pádů z výšin.
   Prostě a jasně: Lena Dorna znám už hodně dlouho, od té doby,
Kdy  ještě vůbec nebyl knížeten ani ničím  jiným,  a  málokdo z
mých  přátel  se  může  chlubit životem tak rušným. Len Dorn je
mužem  mnoha  tváří  a mnoha  předností, z nichž na neposledním
místě stojí čest a ctnost, dnes pohříchu málo běžná. 
   Len (jak ho my, jeho nejbližší přátelé s důvěrou oslovujeme)
o sobě rád tvrdí, že se svým ideálům dobra za žádných okolností
nezpronevěřil a vždy dostál se ctí (zdá se, že tohle slovo se v
této   části   našeho  seriálu   bude   vyskytovat  s nebývalou
frekvencí) svým slibům i předsevzetím.  Jediným sporým  obdobím
jeho života se zdá býti mírně  skandální údobí, kdy byl čestným
hostem a  osobním  oblíbencem (?!?) Dúrila Gilamartha  řečeného
Pán  světa,  neblahé  paměti  největšího  temného  mága, jakého
Galendor  nosil   v  posledních  třech  stoletích[1]  a  oblíbené
rekvizity galendorských maminek, když děti nechtějí spát.  Co v
jeho  sídle  Rammas  Caranu,  prokletém a strašidelném klášteře
Temnoty dělal,  ví  jen  on  sám,  neb  Dúril si toto tajemství
odnesl do Síní čekání a Len Dorn nepoví...
   Z jeho slabostí z poslední doby nemohu opomenout jeho zálibu
v létání, již nelze nazvat obsesí.  Zbožňuje volný pohyb vysoko
nad  povrchem  orenským,   svobodu  a   pohled  z ptačí (dračí)
perspektivy dokonce více než víno a ženy. Nezáleží  mu  na tom,
jakým  způsobem se  povznese - na  hřbetě  pegasa,  na křídlech
obřího  motýla či v monstrózním  létajícím  spacáku.  Posledním
hitem je metamorfóza v draka, čas od času si říkám,  co když mu
to zůstane?
   Jak již  svrchu  naznačeno,  má Len i další záliby. Otevřeně
doznávám,  že  na  mě byl vyvíjen nátlak, abych zde provětrával
historky z jeho milostného života, do něhož se, podobně jako do
všeho ostatního vrhá s ojedinělou  vervou.  Považuji  však toto
téma nevhodné veřejného propírání v médiích, a proto vás, kteří
byste  snad  takový  zvrácený  zájem projevovali, odkáži jen na
povolanější  zdroje - duch  Arien  Dúwathran  z Éosaru  a  Nica
Forngil se na mě znalecky potutelně usmívají. 
   čtenář tohoto  listu  již  jistě dávno zaregistroval, že Len
Dorn  byl  povznesen  nejen  fyzicky za letu povětřím, ale i na
Žebříčku  feudální  hierarchie.  Stal se yverdonským knížetem a
správcem  země, ze  svého Vlčího hrádku může svrchovaně  svrchu
shlížet, oddávaje se  lahodné  chuti vína, jež tato jihogunder-
medská krajina plodí, na nás, ponížené a nemajetné[2][3].
   Lene Dorne,  dlouhý  a vysoký  let. Jen, "What goes up, must
Come down." Kamenný obr mi rozumí...

						Tvůj Gilda.