Stříbrné kaskády - shrnutí děje


o úroveň výše


Stříbrné kaskády

části děje: 1-9, 10-19

(desátá část)

Družinka se dohaduje nad významem symbolů a nakonec se shodne, že to budou místní cíle - hora, sopka a (?)... Niding tedy přepnul spínač do polohy hora. Po chvilce tekla voda otvorem o hezkých pár metrů níže a zároveň se zespoda vysunul mostík....

A tak družinka vjela dovnitř. Po chvíli došli na rozcestí. Dvě cesty jsou zablokovány, třetí volná. Tou se také družinka dala. Po chvíli byla nalezena dlaždice, která vrátila vodopád a mostík do původní polohy. Zároveň se zablokovala cesta zpět ... Zatím to nevadilo, bylo potřeba jet vpřed.

V posledních paprscích zahlédla družinka na konci chodby světlo. Slunce se tam opíralo o vrchol hory. Cosi malého se tam lesklo v ledovém poli. Byl to hledaný prsten ...

Ráno družinka vyzkoušela luk Erwen a zjistila, že se šípy vracejí zpět do toulce a že střela z Erwenu letí hrozitánsky daleko. NE-Elfové mají při napínání luku potíže-jako by se Erwen bránil...

Pak všichni vyjeli za prstenem. Naštěstí nemusela do ledového pole, téměř proti Tar Minasu (tak se jmenuje ta hora) byla nižší skalka s plošinkou. Družinka tam vylezla, jenže tam byly živé keře, které omotali některé členy družinky. Po krátkém boji je i tento problém vyřešen a nastal čas vystřelit z luku Erwenu a naplnit tak část věštby...

První kolo střelby (stříleli všichni) se nepodařilo nikomu... Pak Aglar vetknula do jednoho šípu svojí malou náušničku, a k tomuto šípu přidala několik dalších šípů a nechala losovat. Los třikrát za sebou vyhrál Vahara a tak vystřelil on. Tentokrát úspěšně. Šíp se vrátil s prstenem ...

Družinka se stáhla zpět do chodby  ...

(jedenáctá část)

... a pokouší se vrátit zpět a dojít k sopce, kde by měli být červení draci. Cestu jim zkřížil jakýsi trpaslíček. Ten se družinky lekl a utíkal pryč. Vahara vyslal vpřed svého psa, díky němuž družinka odhalila iluzí skrytou jeskyni. Ukázal se jim jiný trpaslíček, který dal družince radu "Čumte taky někdy tam, co trpaslíci, a ne jen pořád nahoru". Družinka nakonec najde přepínač přímo v jeskyni a přepne jej na symbol "tří plamínků s přeškrtnutými vlnkami", který otevřel chodbu k sopce.

U sopky Aglar přivolala draky a družinka si ozřejmila jak je to s jejich pomocí proti Morgillovi.

Poté už se družinka vrátila dolů na pláně a vybrala si cestu k Trpasličímu městu. Zde je potkal hučící a šumící mrak - hejno kobylek. Nic moc pocit, když kobylky přistávají na družince ... Po boji zbytek přeživších kobylek odlétl a družinka pokračuje v jízdě vpřed ...

Podivný den měl své smutné pokračování, kouzelník Dyshar náhle zmizel. Snad bohové se na družinkou slitovali a seslali na planinu déšť...

(dvanáctá část)

Hned poté je náhle Aglar ovládnuta a odjíždí od družinky pryč. Vahara se snaží z problému vybruslit kouzly ... a do toho všeho se objeví mladý elf Eredhel, který mluví jen staroelfsky...

Aglar (která mezitím "zkoušela" únik pěšky) byla Darghanem svázána a přehozena na koně jak žok, z něhož následně spadla :-(

Po ošetření Aglar se družiníci věnovali hovoru s Eredhelem ... A náhle je kouzelník Dyshar zpět ! Prý silnější :-) Když už nic jiného tak zjistil, že Aglar se z omámení mysli díky otřesu mozku probírá ...

Pak se družinka vydala dál po pláni, až narazili na podezřele zelený strom... U stromu jeskyňka a u jeskyňky pramen ... Družinka se tam utáboří a navštíví je tam starý známý Erik. Ten si pohovořil s Darghanem, se kterým se ještě neznal.

Pak se družinka začala radit jak na Morgilla a Vahara pro Eredhela překládal to podstatné ... Niding nakreslil část mapy podzemí na pergamen ...

Pak se družinka vyspala a další den k polednímu došla k otvoru do Morgillova podzemí a po krátké poradě vešla dovnitř ...

(třináctá část)

... a vevnitř našla skřetí ubikaci s patnácti skřety. ALe našla také človíčka s elfími rysy, který tvrdí, že je bard a že se jmenuje Voltron. O chvíli později (a o jeden boj se skřety dál :-) ) přichází Dezra, bojovnice ze stejné vesnice jako Darghan.

Trochu se diskutovalo a seznamovalo s Erikem, který přilétl se zprávou, že Morgil je teď někde dole s námi ... Pak se trochu vyslýchali "zajatí" skřeti, ale myslím že nic kloudného neřekli, protože jejich velitel skousl jakýsi talisman a všichni skřeti padli mrtvi na zem.

Pak družinka pokračovala jednou chodbou a Vahara jdoucí první ve skupince (Niding je kdesi v předu a sám) šlápl na spínač, který zatarasil cestu před nimi mříží ...

(čtrnáctá část)

O chvíli později nacházejí prostor, který vyplňuje jakási otlemená zubatá potvora, vzdáleně podobná obrovské ropuše. Dlouhé drápaté pazoury vypadají dost nebezpečně. Družinka ji zlikviduje a po drobném problému s iluzorní zdí postupuje do dalších prostor  s neidentifikovatelným zdrojem světélkování, plná jakýchsi dřevěných beden a děr v zemí. Ano, ze země vylézali ghůlové, které Eredhel zastavil zmražením (?). Zablokoval tím ale i sebe. Snad si nějak poradí ...

Pak dojde družinka na křižovatku tří chodeb, zleva vane teplý vzduch .... Po nakročení do chodby vpředu zjistí Vahara, Darghan a pak i další jedinci, že je tam led a nějaká magie, která je drží připláclé na zdi

(patnáctá část)

Když se Dezra snaží vytáhnout alespoň Dyshara zjišťuje, že je skoro čtyřikrát tak těžší. Naštěstí Dyshar nenosí brnění a tak jej Dezra, Voltron a ďáblík zvládli. Nojo, ale co s Darghanem ? Nakonec se to podaří rozřešit Vaharovi a psíku Bultdokovi. Když Vahara šátral po stěně nalezl malý výklenek a v něm zalezlého Bultdoka, který ten led někudy oběhl. Vahara nahmatá páčku a otevře průlez ve zdi.

Družinka se tedy opět sešla a šla prozkoumat další část podzemí. Zde naráží na zvláštní nápis. Ten píše o tom, že na družinku spadne strop ať bude dělat co chce. A vpředu lávové jezero ... Všichni zkoumají nápis a pochopí, že všichni se musí v chodbě postavit k pravé zdi.

A opravdu, jakmile to družinka udělala, začala najíždět deska přes lávové pole.Byl už nejvyšší čas, někteří družiníci již v chodbě nemohli stát vzpřímeně.  Všichni naskákali na desku a na protější straně vstoupili do další chodby. Ta se po chvíli rozšiřuje do sálu, kde je skleněná hora. A na špici hory je jakási skleněná nádobka. Družina vytvoří "živou" pyramidu a onu mísu vypadající jako půlka melounu sundají.

V nádobě jsou zality prsteny černé vodoměrky. Na družinku dále čekají další masivní dveře a za nimi ...

(šestnáctá část)

... skřeti. Krátký boj a hned byla další jeskyně pod nadvládou družiníků. A na konci jeskyně jsou opět masivní dveře a za dveřmi kroll a pár skřetů. Zde si zabojuje Eredhell. Promění se v Morgilla a poblouzní skřety, kteří se nechají dobít. Jejich velitel má u sebe zlatý trojlístek na stonce ...

Cesta dál se svažuje až skončí u prudce tekoucí vody. Družiníci pochopí, že musí použít prsteny černé vodoměrky. Poté se svezou na vodní hladině a narazí na další chodbu. A v chodbě dveře, jenže tentokrát bez zámků. Tedy bez zámků. Měli bychom říci bez normálních zámků. Do dveří totiž pasuje trojlístek ...

(sedmnáctá část)

Družinka otevře dveře a vstoupí ne do jeskyně ale přímo do komnaty. V komnatě postel a v posteli Morgill s Vulnerií. Družinka neváhá a bojuje. Vulnerie raději volí strategický ústup a v podobě netopýra odlétá pryč. To Morgill je jiný oříšek, družinka ne a ne získat ten Topaz co má Morgill na řetízku kolem krku... Řetízek se sice podaří přeseknout, ale Morgillovu sílu to neubere, neboť dotyčný řetízek zachytí do ruky. Pak tu náhle stojí pět Morgillů. Ano, někteří z nich jsou iluze, ale kteří. Když družinka zjistí pravého Morgilla sice jeden Morgillův obraz zmizí, ale pak se pravý Morgill zamění za nějakou jinou svojí kopii. Nakonec raději zdrhne dalšími dveřmi...

A družinka za ním. Ono to má i jiný důvod: došlo totiž k požáru. Ten vznikl v zápalu boje ...

Družinka dobíhá ke stěně, kde svítí jakýsi znak jakoby nakreslený v erbu. Vahara pochopí že to je symbol raka a tak nacouvá do zdi. Šlo to, ale pak Vahara náhle nemůže ani vpřed, ani vzad. Mezitím se znak přebarví do jasně červené barvy a Vahara je fuč. Ano, je to teleport a jak se po chvilce přesvědčí i ostatní, vede kamsi do plání. V pláních kouzelníci chvilku hledali a našli další teleport. Družinka do něj vstoupí a jakoby náhle letěli vzduchem s vichrem v zádech...

A pak drc a jsou opět na zemi. Jsou za řekou Hithduinou. Vahara se vrací pro koně a zbytek družinky se mezitím setká s jinou družinkou ...

Hra přešla do "Černých skal Tangeru"



Stránka byla naposledy ručně opravována 15.05.2013 19:53:25 ,
automatická oprava proběhla 15.05.2013 19:53:42

Návštěvníků od 7.srpna 2001


Návštěvnost sleduje též