Stříbrné kaskády

nejdůležitější hlášky/pomůcky ...

• Mapa světa
• Překlad mapy
• Aglar vypráví, proč sezvala družinu
• Aglarthoron (otec Aglar) popisuje příběh Morgilla
• První věštba (tu získal Aglarhoron)
• Druhá věštba (tuto získala družina)
• Nápis na luku Erwenu
• Mapa Morgilova podzemí

Aglar vypráví, proč ...

"Přátelé, asi jste netrpěliví a chcete vědět, kam a proč jste se vypravili, a jistě i to, jestli odměna bude odpovídající. Je zvláštní, že nikdo nezná legendu earla Celebrina. Není tak stará. Jakoby někdo schválně každou stopu po ní z paměti lidí vymazával, aby byl Celebrin zapomenut. Ale to nedovolím. A tenhle měšec, který jsem nechala U modrého griffa, to byla jen nepatrná záloha, abyste měli na nějaké drobné výdaje. Samozřejmě to není roční plat, ani pro všechny, ani pro jednoho. A naše výprava zdaleka nebude trvat tak dlouho, skončí rychle, ať už budeme úspěšní nebo ne, v tom druhém případě dokonce velmi rychle, pak už ale o žádnou odměnu stát nebudete. Je to tak, že nejste první družina, která vyráží proti Morgillovi, ale žádná neuspěla. A nevrátila se. Tak kdo má strach o svůj život, může se tady od brodu vrátit. Dostane z měšce svůj díl za to, že vůbec přišel. Ale říkám vám, z těch družin, které se o to pokoušely, jste vy ti nejlepší. Vidím to. Cítím to. A jeden druhému byste měli důvěřovat, já jsem si vás dávno prověřila, že nikdo nemáte nic společného s Morgillem a jeho služebníky. Dokonce vím, že vaše cena je velmi vysoká, že byste přítele ba ani společník neprodali za měšec zlata, že vaše čest je vám dražší. Je Rok červeného draka. těchto dvanáct měsíců máme šanci. Pak zase až za dvanáct let. A víc vám neřeknu, zbytek vám řekne ten, kdo bude platit."

Aglarthoron popisuje příběh Morgilla

* Přátelé, jsem rád, že jste přišli, že vás zde mohu přivítat. A veřte, byl bych mnohem raději, kdybychom mohli pokračovat hostinou, vyrazit do lesa nebo do hor, či koupat se v jezeře pod Kaskádami. Ale jezero už není jezerem, v okolních lesích nejsem pánem a hory se hemží skřety a jinou havětí. Možná, možná to všechno spolu uděláme, až se vrátíte. Veřím, chci věřit, že vám se vrátit podaří. Zatím jste se asi mnoho nedověděli, nanejvýš jméno mého nepřítele, je jím Morgill. Smutné na tom je, že v mládí jsme bývali přátelé. Setkali jsme se u druidů v Isamrodském hvozdu, kdysi bývalo zvykem, že synové významných elfských rodin se u nich v mládí učili lesní kouzla. Mornill, ano, tenkrát se ještě jmenoval takto, tedy Mornill nebyl elf, jenom čtvrtelf, dodnes nevím, proč ho druidové přijali, snad proto, že ta čtvrtina jeho krve patřila jednomu z nejstarších rodů. Projevoval mi svoje přátelství až do chvíle, kdy za svým bratrem přijela elfka Ingril z Osruggy. Namlouval si, že mu dává najevo svoji přízeň, ale nebyla to pravda, byli jsme jí stejně lhostejní my oba. Jenže jednou mě zahlédl při náhodném rozhovoru s ní a ve zlosti mě napadl a málem zabil. Druidové ho pak vyloučili a musel odjet, já se vracel pár dnů nato, a od té doby jsme se neviděli řadu let.
Setkali jsme se až při Zimní válce, tenkrát, když skřeti v čele s Druganem napadli severní teritoria. Choval se ke mně znovu přátelsky, ostatně já jsem na dávný incident už zapomněl. Zpočátku bitvy dopadaly špatně, skřeti nás často zaskočili, skoro se začalo uvažovat, že je mezi námi zrádce, který jim donáší. Pak ale earlové jednou nečekaně přes noc změnili plán, zaútočilo se jinde a jinak, s jinými počty bojovníků, skřeti byli zaskočeni a z velké části pobiti.
Mornill, tenkrát už Morgill byl kouzelníkem jednoho earla. Vlastně ani nevím,jestli jsem ho přímo pozval do Celebrindolu nebo to šikovně zaonačil sám, ale jisté je, že sem přijel se mnou. Byl to krásný den, oslavovalo se vítězství, v té euforii jsem mu ukázal nejen všechny krásy a poklady Celebrindolu, ale i naše nejcennější věci, kouzelný luk Erwen a prsten královny Gwendily. Přinášely našemu rodu bojeschopnost, odvahu a udatnost, štestí a plodnost našim ženám. Později večer jsem ho ponechal zábavě a odešel ke své ženě. Koupali jsme se za měsíčního světla v jezeře pod Kaskádami, abychom té noci mohli zplodit dítě. Až mnohem později jsme zjistili, že to bylo poslední dítě, které bylo v Celebrindolu zplozeno. Ráno bylo podivné, chvíli trvalo, než jsme si uvědomili, že to, co nás tak zneklidňuje, je ticho. Kaskády byly mrtvé. Voda se nehýbala. Vypadala jako ztuhlé sklo, třpytila se, byly vidět i ryby pod hladinou, ale povrch byl ztuhlý, pevný. A pak s křikem přiběhl strážce luku, že zmizel Erwen i prsten královny Gwendily. Tvrdil, že si nic nepamatuje, že v jednom okamžiku stál na hlídce u dveří a v příštím se probudil ráno na zemi před otevřenými dveřmi. Příštích pár měsíců se ještě rodily děti počaté před tou nešťastnou nocí. Pak se rodit přestaly. Ano, vím, můžete namítnout, že my elfové jsme skoro nesmrtelní, pokud nezahyneme v boji, jenom pomaličku stárneme. Ale co je národ bez dětí. A potom, obklopil nás posupně hvozd, který nikdy tak daleko nesahal, v horách se objevili skřeti a napadají nás. A my,* Aglarthoron ztišil hlas tak, že ho skoro nebylo slyšet, *my nemáme sílu, nemáme odvahu,ti, kdož zůstali žít tady v údolí, jsou slabí a bázliví. Kdo rozpoznal zavčas, co se děje, ten odešel jinam, kdo zůstal až do příštího Roku červeného draka, tomu už ani odchod nepomohl. Proto jsem také své jediné dítě hned v prvních letech poslal pryč. Proto nikdo z Celebrindolu se nemůže postavit Morgillovi. Proto jsem pozval vás. *

První věštba

*Celeb ori nosent, celeb oki novent, celeb mundi noquent, caran drakan hjalpent.*

stříbrné uši neslyší, stříbrné oči nevidí. stříbrná ústa nemluví, červený drak pomůže

Dodatek Aglar: Význam věštby ale jasný není dodnes. Nebo aspoň je několik výkladů a v podstatě všechny se během let nějak potvrdily. Ty nejdůležitější jsou tyto: Podle věštby Celebrindol upadne v zapomnění, nikdo nepřijde, aby přinesl zprávy z venčí a šířil dál jeho slávu a pověst o jeho kráse; nikdo z Celebrindolu nemůže najít Morgilla a bojovat s ním, protože nikde nenajde stopu, "neuslyší a neuvidí" to, co by potřeboval. To vše se potvrdilo. Ti prozíraví odešli včas jinam, však jste v Kantarellu jednoho celebrindolského elfa potkali. A ti pak při řídkých návštěvách přinášeli zprávy o tom, jak Celebrindol zmizel z vyprávění, z pohádek i legend. Odvážlivci, kteří se pokusili v prvních letech vyrazit proti Morgillovi, zapomínali, kam jdou, přišli k druidům a nevěděli, co se chtěli ptát, mnozí se beze stopy ztratili. Jediné štěstí je, že Morgill svůj čin spáchal právě v Roce červeného draka, v roce, kdy elfové z Celebrindolu slaví dávné spojenectví královny Gwendily s červeným drakem Igvarem z Duggeredu. Od těch slavných dob je vždy každý dvanáctý rok Rokem červeného draka a je příznivý celebrindolským elfům. A letošní rok zase je dvanáctým "dračím rokem" v pořadí od té nešťastné události. A to je asi jediné, v čem je věštba jasná, v Roce červeného draka je největší šance Morgilla porazit.*

Druhá věštba

Morgilla najdeš v sluji skřetí,
však ani v první, druhé, třetí...
teprv´ až vodu překonáš
pak svoje dílo dokonáš.
Topaz, co na krku mu září
když rozšlápnout se elfu zdaří,
pak Morgill zhyne v pláních holých,
jen dechem dětí Igwarových.
Luk Erwen leží u mohyly,
kde ghůl i upír v noci kvílí
domluv se, zabij, tvoje věc...
ten luk si získat musíš přec´.
Pak na vrcholu Heleredu
spí prsten ukryt v modrém ledu,
z Erwenu šíp vystřelený
snese ho k zemi v okamžení.

Nápis na luku Erwenu

Jsi-li elf, pro Celebrindol vystřel. Když jsou v nouzi, Erwen pomůže.