Vážení přátelé, ano. Jsme tu zase a hned na úvod si dovolujeme vyhlásit

Velkou křížovou výpravu proti šotkům tiskařským,

kteréžto potvory nenechavé a protivné dílo naše minulé v hojné míře navštíviti ráčily. Mrchy.

Uf, a je to. Jistě slintáte nedočkavostí, co jsme si na vás zase vymysleli. Samozřejmě pokračování v pouti Badraighem, nahlédnutí do hospůdky, tentokrát prosím střízlivě, do kovárny a zbrojírny, velice opatrná návštěva míst nenavštěvovaných za účelem studia nových nestvůrek. A mimochodem, navštívili jste někdy temný rituál? Ne? Máte jedinečnou příležitost!

Who is who in FsC ŠV Přerov - Nica Forngil.................. 3.

Mezi námi bohy.............................................. 4.

Zásobníky magenergie (trochu jinak)......................... 5.

Střelné zbraně.............................................. 7.

Jen pro Černé............................................... 8.

Alternativní výdělky........................................11.

Bestiář (pokračování z min. čísla)..........................13.

Mapová příloha..............................................15.

Pane vrchní, platím! (a nebo taky ne...)....................21.

Alchymistův koutek..........................................23.

Amulety a talismany.........................................26.

Recenze.....................................................28.

Legenda o tom, jak to vlastně začalo........................29.

Společenská kronika.........................................31.

S hlubokým politováním a nelíčeným zármutkem oznamujeme všem příznivcům, že cena Šavlozubé veverky vzroste od příštího roku na závratnou sumu 17,- Kč. Tato úprava se netýká pouze těch, kteří jsou dlouhodobými předplatiteli Veverky, ovšem s abonentním kontem minimálně 60,- Kč k 1. 1. 1996. Prosím také tímto o vyřízení všech pohledávek, máte-li nějaké. (Však vy dobře víte, o koho se jedná. My také.)

Who Is Who In FsC ŠV Přerov VII.

NICA FORNGIL, SICCO, MAJITELKA MARONU, ŠŤASTNĚ ROZVEDENÁ
A ÚSPĚŠNĚ VYDĚDĚNÁ ELFSKÁ KNĚŽNA

Jsou rody královsky bohaté, jsou rody chudé jako druidský pes, některé jsou rozvětvené jako stoletý Bristel a některé úspěšně vymírající po meči i po přeslici. Jsou rody válečnické
a jsou rody mystikou se zabývající. Ale každý z nich má někoho, na jehož hlavu se sesypou všechna obvinění a hrozby, objeví-li se něco nebvyklého, hrůzostrašného, či stereotyp rodu ohrožujícího (objevení rodového strašidla, městské gardy, moru, války, míru...) - černou ovci.

Je mi moc líto, ale v očích celého forngilovského rodu jsi takovou ovečkou Ty, Nico.
Z Forngilů vždy pocházeli vynikající jedinci vládnoucí mečem, čarodějskou či druidskou holí
a všichni ctili právo a zákon, ať již bylo jakékoli. Ale nikdy, rozumíš mi, nikdy, náš prastarý rod nezrodil zloděje. Nesmíš se proto divit, že Tvé prohřešky jsou sledovány očima forngilovských šelem a každý Tvůj krok je kritizován a předem odsouzen.

Je mi líto, že Ti život přinášel spíš hořkost a zklamání, (druid Goddar opravdu nebyl vhodným otcem Tvé prvorozené dcery a životním partnerem pro Tebe) těch pár^© přelétavých chvilek rozkoše a vášní (Tvé pletky s Valglinem, tím barbarem vypadajícím jako elf, Ti sice moc neschvaluji, ale proč jsi tak dlouho tajila, že máš roztomilého syna s mým zetěm Pertem?) bylo opravdu slabou záplatou na to prázdno a tíseň v duši odvrženého jehňátka.

Nicméně jsi po mém manželovi Gilsilionovi a jeho bývalé manželce Arien jedinou osobou, která se, podle mého mínění, o sebe dokáže sama dokonale postarat. Mám tím na mysli Maron. Nebudu pátrat po tom, jak jsi získala prostředky na tuto honosnou originální stavbu. Postavit špičkový noční podnik s mnohatisícovou hodnotou holýma rukama a bez zlatky v kapse, to opravdu zasluhuje uznání. Zřejmě poskytuje tento vykřičený dům úžasné služby, neboť i značně vybíravý Gilsilion se začne tajemně usmívat při sebemenší zmínce
o Maronu.

Pokud Tě trápí Tvé sklony k exhibicionismu, projevující se neskrývanou nahotou při nočních tancích při měsíčku a opalování na Sideru, neměj obavy. Nežila jsi dlouho mezi elfy,
a věz, že tato vlastnost je nám plně vrozená a občas jí podlehneme každý.

A jestli nikdo, tak já Ti fandím, Nico.

Tvá teta Riel.

Mezi námi bohy

V několika dobrodružstvích jsem se setkala s určitou situací - jako družina jsme byli vysláni nějaký chrám buď dobýt, ochránit, zničit, něco z něj odnést, nebo naopak do něj něco přinést. A jak už to bývá, družina úkol splnila, slavně zvítězila a po strhujícím závěrečném boji s hlavním humusákem se zjevil vděčný bůh, porozdával pár magických amuletů, posvětil zbraně a "Plom!" byl pryč.

Zkrátka náboženství a existence bohů jako taková je pro DrD relativně nezbytná a hlavně dokáže zpestřit hru a herní svět. Obecná pravidla pro vytvoření náboženství dosud nebyla oficiálně vydána, něco málo snad bude v pravidlech pro experty (ale spíš ne). Pokud máte již svůj herní svět ucelený a chtěli byste náboženství do něj zahrnout, možná vám následujících pár bodů pomůže:

1. Rozhodnutí se pro náboženství monotheistické (jeden bůh - islám, křesťanství), nebo polytheistické (odpovídá starému Řecku a Římu).

2. U polytheistického systému je rozložení sil dobra a zla v poměru 1:1 (většinou na několik "dobrých" bohů připadá jeden bůh "temný", stejně silný, jako ostatní dobří dohromady. Někteří mohou být na první pohled neutrální, konvertují vždy k té straně, která je pro ně výhodnější - viz Loki - severská mytologie^*.

3. Rozložení sféry vlivu jednotlivých bohů - např. bůh ohně, vody, lesa, slunce, měsíce... + možnost doplnění bůžků oborových - bůh obchodníků, zlodějů, válečníků...+ bůžkové místní - toho kterého lesa, říčky, města, kopce... Bohové si vzájemně nelezou do zelí!

4. Zasahování do života obyčejných smrtelníků - závisí zcela na PJ, ve známém světě Orenu se bohové příliš nepletou do světských záležitostí a naopak.

5. Rozsah moci té určité sekty - je-li magická síla kléru darem od boha (vyšší kněží boha ohně zvládají všechna možná ohňová kouzla, ale jiná ne), nebo je-li hierarchická úroveň člena řádu adekvátní určité úrovni čaroděje, hraničáře, mága, druida...

6. Organizace sekty - zákony, hierarchie, výhody člena (možnost získání určitých bonusů např. na zbraně, lov, stopování, zvýšení pravděpodobnosti úspěchu u zloděje...) a zároveň jeho povinnosti (dodržování kodexu, svátků, poslušnost k výše postaveným, daně...), vypracování rituálů, začlenění do společnosti, vztahy k ostatním sektám, místa chrámů, případně obětišť... (je jasné, že čím temnější bůh, tím utajenější vše bude).

7. Náboženský systém je poměrně dobře vypracován v AD&D, nebo v jeho polském ekvivalentu Krystaly času, kde je mezi vlastnosti postavy zahrnuto i procentuální vyjádření víry a všimnutí bohů. Pokud máte zájem o opravdu dobrý systém, zkuste zapytlačit ve výše uvedených cizojazyčných pravidlech (my to taky zkoušeli). Máte-li vytvořený a ověřený nějaký systém vy a budete mít zájem se o něj s námi podělit, velice jej uvítáme.

Nica..

Zásobníky magenergie

Pud sebezáchovy je vlastnost lidská, díky ní jsme pravděpodobně ještě pořád tady. Není proto divu, že podobný pud nutí postavy DrD vymýšlet různé skopičiny a nesmysly, jen aby se jim podařilo přežít v drsném fantastickém světě. Někdy se divím, že si postavy z výpravy do budoucnosti, pokud jim to potrhlý PJ dovolil, nepřivlekly lasery, protonová děla a jiné vymoženosti moderní doby.

Nedávno jsem se setkala s družinkou, jejíž mocný mág na sedmé úrovni disponoval dvěma zásobníky, každý inteligentní a na sto magů. To se to potom čarovalo! Na druhé straně - když je PJ natolik nezodpovědný, že své družince dovolí získat takové nepřiměřené předměty, je pak jasné, že se dostane do slepé uličky. Ať nachystá doupě sebedůkladněji, družina na průměrné šesté úrovni a za pomoci nepřiměřených kouzel se jí vesele probleskuje
a pak se v nejbližší hospodě chlubí - nuda, jenom tři modří draci, nějakej ten upír a ta spektra byla fakt směšná. A přihlížejícím vesničanům, neřku-li zkušenějším hráčům, poklesne brada  údivem, kam že jen ten svět spěje. To mám vždy chuť založit "Ligu pro ochranu draků a jiné havěti před diletanty a padlými PJ". Každý tvor, potažmo magický, s inteligencí větší než 18 raději zbaběle prchne, když vidí, jaké že to nebezpečí se na něj valí. (Já teda taky, i když se tomu "zbabělému" prchání snažím dát aspoň nějakou úctyhodnější formu.)

Po dlouhém úvodu tedy krátce - zásobníky magenergie ano, ale v rozumné míře. Alespoň na Orenu platí, že mezi běžnější zásobníky (je-li vůbec možné označit zásobníky magenergie za předměty běžnější) patří ty s kapacitou 20M, ty desetimagové požívají většinou jen kouzelníci 3 - 5 úrovně a hraničáři do 10 úrovně. Zásobník na 50M je největším hitem poslední doby, zvláště cenově. Chcete ulít prachy? Kupte si zásobník!

V ŠV6 jsme již nakousli problematiku orgulasových zásobníků. Na Orenu jsou sice nejrozšířenějšími mezi studenty magie a alchymie, ale opravdoví mistři magických věd používají výhradně monokrystaly. Nejen pro jejich ušlechtilý vzhled (jak vtipně poznamenal Mr. Pratchett o poněkud psychicky vyšinutývh strakách, mázích a blýskavých předmětech), ale především pro jednoduchost a eleganci manipulace, skladnost a uložený kapitál.

Mobilní zásobníky magenergie s větší kapacitou než 50M se vyrábějí pouze vyjímečně^*, nejen kvůli nesnadné dostupnosti materiálu - diamantu, jsou velmi lehce detekovatelné sluchově a postavy disponující alespoň nějakou magenergií nemají problémy s jejich odhalením. Krystaly morionu se velice nesnadno shánějí a postavy s přesvědčením 4 a lepším
v 10 bodové stupnici se jich nedotknou ani náhodou, předsudky jsou předsudky, proč se asi morionu říká Mortanova slza?

Proto se v učebnách magických věd budují tzv. zásobníky stacionární, které mají prakticky pro danou potřebu neomezenou kapacitu, většinou jsou inteligentní (samonabíjecí) orgulasové. Mohou mít jakoukoli podobu, mohou být zabudované v podlaze, pouze
s kontaktní nabíjecí plochou, mohou mít tvar rituální sochy, totemu, školního symbolu - obrazotvornosti se meze nekladou.

Jenom ještě jedno malé, lehce přehlédnutelné a přehlížené pravidlo - v žádném případě nelze sloučit magenergetický potenciál osoby a zásobníku. Např. čaroděj na 7. úrovni se zásobníkem na 50M nedisponuje 93M, ale pouze 43M + 50M. V čem je rozdíl? Že tento čaroděj zcela určitě neoživí fexta, spektru, o upírovi ani nemluvě. Proč? I na dobíjení se ze zásobníku je třeba soustředění, tím pádem dojde k přerušení sesílaného kouzla. A že by existoval průběžněvásdobíjející zásobník,..., hm, to je teda pěkná pitomina.

Doufám, že vás moc nezaskočily ceny zásobníků. Ale věřte, jsou přiměřené. I když jak znám některé potřeštěné PJ a jejich rambovské hráče...

Riel.

Průbojnost či průraznost střelných zbraní.

Možná jste se někdy zamysleli nad tím, jestli je možné z luku prostřelit rytířskou zbroj (natož turnajovou) a jistě jste došli k závěru, že těžko nebo vůbec. Takže pokud někdo střílí např. z dlouhého luku a trefí se do zbroje, je jasné, že dotyčného zranil, ovšem ne na ostro, ale pouze za stínové životy, tedy jako při útoku na plocho. Něco jiného je, když střelec míří do spár mezi jednotlivými kusy pancíře, případně do průzoru pro oči v helmě, pro tyto případy platí normální pravidla pro zranění (platí ovšem opravy za mířenou střelbu). Pro kuše je to trochu odlišné, jelikož šipky jsou celokovové a tím pádem mají větší kinetickou energii (obecně řečeno větší razanci.), Což znamená, že lehčími kušemi prostřelíte zhruba to, co s dlouhým lukem. Teď přijde na řadu nejtěžší kuš (těžká kuš), největší nepřítel rytířů, která bez problémů prostřelí i rytířskou zbroj. Celé toto povídání zakončíme královnou pro vyhlazování rytířů - balistou, mezi znalci žertem pojmenovanou KnightKiller (jestli jste někdy viděli jednohubku, pak si bez problémů představíte, jak takový postřelený rytíř vypadá). Dále už jen následuje tabulka veškerých známých zbraní s určením jejich průbojnosti a průraznosti. O speciálních šípech a šipkách si povíme jindy.

Poznámka: Z logických důvodů jsem přiřadil šupinové zbroji OČ 5 a kroužkové zbroji pouze OČ 4, stručně řečeno, přehodil jsem je mezi sebou.

Poznámka 2: Ceny zbraní jsou v nových zlatých. !

Tedy pokud má cíl, na nějž střílíte, lepší zbroj, než je pro danou zbraň uvedeno v tabulce, je jasné, že se vám prostřelit tuto zbroj nepodaří, maximálně do ní uděláte promáčklinu^[1]
a zraníte ho za stínové životy. A ještě jedna poznámka. U zbraní je uveden i dlouhý dostřel, tedy jejich maximální povolený a účinný dostřel, při této vzdálenosti se počítá postih -2 k ÚČ zbraně. (I když maximální dostřel anglického dlouhého luku byl asi 350 metrů.)

                          Dle vlastních zkušeností sepsal

                                                                   Thindaer z Gothaurského lesa

Jen pro černé, vy bílí šupáci!^{Jen pro N.}

Zněl hlas, že zemřel Pán!

A stíny rozlily se

  Nad tíží strastí pozemských.

Do ticha povstal přízrak temný,

  Jenž obřím kmitem ruky

Náhrobní kámen črtá

  A podél hřbitova jak plamen

Kosti bílé rozvěšuje...

Dnes vás nepozvu ani na kolbiště, ani k bylinkářce, ba ani k sobě do Maronu⁺⁺. Díky určité shodě okolností a jednomu velmi dobrému příteli se mi naskytla možnost být nepřímou účastnicí obřadu zasvěcení temnému bohu Mortanovi. Osobně se domnívám, že druidské mávání větvičkama jmelí či rituály bílé magie mohou být snad velmi pěkné na pohled, ale v něčem mne poněkud nudí⁺⁺⁺ .

Mortan- jeden z nejznámějších a nejvýznamnějších temných bohů Galendoru, jehož  jméno je bezvěrci vyslovováno velmi málo nebo s patřičným respektem. Mortanovým znakem je černý okřídlený jednorožec.  Nemá však oficiální (nebo spíše veřejnosti známé a volně přístupné) chrámy. Jeho početní vyznavači se setkávají při slavnostech (v předvečery slunovratu, rovnodennosti a konjunkcí měsíců a Sidera) na těžko přístupných rituálních místech pod širým nebem (nejlépe na starých hřbitovech či popravištích) - zde se provádějí nejčastěji Rituály očištění (jako obětiny používána zvířata), Rituály žádosti o pomoc (lidské oběti)
a Rituály uctění a poděkování (obětiny dle vděku vyznavačů, ale vždy krvavé). Rituály zasvěcení probíhají jako jedny z mála ve výše zmíněných chrámech^*. Účastní se jich pouze zasvěcení vyznavači a nutno poznamenat, že stát se zasvěceným vyznavačem není zase až tak jednoduché. (dále viz Encyclopaedia Orenica)

Do velkého kamenného sálu, osvětleného mnoha svícemi, v jehož středu je nakreslen magický kruh s modře opalizujícími runami, přivádí Magus Goddarion (druhý nejvyšší kněz) Mortanovy vyznavače s meči v rukou, oděné do temně rudých plášťů se stříbrem vyšitými runami hodností, s obličeji skrytými ve stínech kápí, k Rituálu zasvěcení. Ti se beze slov staví podél zdí chrámu. Oči všech se žádostivě upírají na těžké dubové dveře, které se zvolna
a nehlučně otvírají. Do sálu vchází nejvyšší velekněz, Jeho Ctihodnost Ipsissimus Gildaroth, přivádějící Thoronia - adepta zasvěcení, nesoucího na rukou živou obětinu^[9]

Adept - budoucího vyznavače Mortana si sekta buď vychová sama z nalezených dětí (pozor - v žádném případě kradených!), nebo je případný adept vytipován a po schválení Nejvyššími osloven (to jen pro případné nadšence z řad dobrodruhů).

Thoronius, taktéž omámený vonným kouřem bylin, pokládá svázané zvíře(?) na obětiště a sám uléhá na rudým suknem pokrytý kamenný oltář. Gildaroth, spolu s dalšími dvěma nejvýše postavenými vyznavači, zahajuje obřad. Magister Perton zaráží rituální meč po pravé straně magického kruhu, Magus Goddarion na jeho levou stranu pokládá do runami popsaného čtverce otevřenou magickou Knihu vyvolávaných démonů a poté se oba staví
k Thoroniově hlavě.

Rituální meč - obouručný, vykován z dračího stříbra v předem, dle postavení hvězd, určených hodinách. Na čepeli meče je vyryt šestiúhelník s runami psanými jmény vyšších démonů. Stejně je tomu
i u rituální dýky (ta se navíc před použitím vyvaří v oleji).

Kniha démonů - používá se při vyvolávání. Každému démonu či duchovi je přiřazena jedna strana
s přesným popisem vyvolání a sférou vlivu. Kniha se při vyvolávacím rituálu otevře na příslušné straně
a démon se zjeví nad ní. Každý zasvěcenec je schopen vyvolat démona dle své dosažené hodnosti (a nižšího), pouze nejvyšší kněz smí a dokáže povolat samotného Mortana.   

Gildarorh s obnaženou hlavou pronáší Formuli vyvolání: "Ó, Tolimane, Musco, Alsuhai, Algorabe, ... ó, nejvyšší Otče, Stvořiteli nebe a země, čtyř živlů, a nejvyšší z démonů, Mortane, zaklínám tě jménem života a smrti, věčného Chaosu, vycházejícího z nicoty, abys ze své moci přijal k sobě tohoto muže..". A vzduch v sále pojednou těžkne, svíce skomírají a nad otevřenou Knihou se počíná matně rýsovat silueta postavy. Ipsissimus Gildaroth za neustálého zaříkávání přistupuje k obětině a za přísně dodržených pravidel jí zkušeným pohybem rituální dýkou podřízne hrdlo. Tryskající jasně rudá krev je zachycena do rituální misky. Na to přechází k Thoroniovi a lehce mu toutéž dýkou nařízne zápěstí. Smísenou krví polévá magické runy v kruhu. Silueta nad knihou nabývá jasné podoby Mortana a vchází za Goddarionem do kruhu. Všichni v sále poklekají, Mortan přistupuje k Thoroniovi a pokládá mu ruku na obnaženou hruď. Muž sebou trhne a ve vzduchu je najednou cítit pach škvařící se kůže. Adept byl přijat.

Znamení -  ihned po přijetí otisk Mortanovy ruky mizí. Dokáží jej vycítit pouze ostatní členové kultu
a to i přes několikerou vrstvu oblečení či případné brnění. Samo znamení reaguje na přítomnost absolutního dobra^[10] (zákonně dobré postavy) - svému nositeli způsobuje bolest adekvátní míře dobra (tato ale není nikdy tak nesnesitelná, že by zabraňovala hlavní náplni kultu - systematickému potírání dobra).

Mortan se opět rozptýlil do nicoty a Thoronius zahajuje Rituál poděkování: na oltáři je zapálen oheň a v předem určeném pořadí je rituálně spálen tuk, vnitřnosti a maso oběti.

Thoronius bude od této chvíle i nadále vzděláván ve všeobecných vědomostech (historie, jazyky, matematika...), k tomu přibude magické průprava (výroba amuletů, lektvarů, znalost voodoo a nejúčinnější způsoby potírání dobra...) a s přibývajícími lety, jak bude postupovat na hierarchickém žebříčku kultu, i vzývání a vyvolávání příslušných démonů.

A pro doplnění: K samotnému Zasvěcení nemusí bezpodmínečně dojít. Každému je poskytnuta určitá doba na rozmyšlenou a pokud se adept rozhodne, že Zasvěcením neprojde, je mu nabídnuta práce v Kapitule či Řádu kultu Mortana. V Kapitule se zabývá tou "světštější" stránkou: stará se o finance a zásobování. Řád (přesný název zní Řád černého jednorožce)^[11] je vlastně polovojenská organizace sloužící na ochranu Mortanových kněží na cestách, stává jako čestná (ale plně funkční) stráž při obřadech... Někteří jeho výše postavení funkcionáři jsou zároveň i hodnostáři kultu. Členové (vojáci) se účastní pravidelných mší a obřadů, ovládají tu úplně nejzákladnější magii Mortana. Největší síla Řádu je však ve vynikající organizaci, až fanatické poslušnosti a vojenském (potažmo klasicky válečnickém a šermířském) umění.

Hierarchický žebříček zasvěcení

Dosažená hodnost                       Vyvolávaní démoni

                        1. stupeň

Neofyt                                                    Toliman                

Zelator                                                  Musca                   

Theoreticus                                          Alsuhai                 

Practicus                                              Algorab

Philosophus                                         Kaitos

                                2. stupeň

Adeptus Minor                                    Rukhab

Adeptus Maior                                    Alioth

Adeptus Exemptus                              Merak

                                3. stupeň

Magister                                               Dumbell

Magus                                                   Rutilicus

Ipsissimus                                             Mortan

Nevím jak vás, ale mne tyto zajímavé krvavé obřady sice zaujaly, ale nikoli natolik, abych se jim plně oddala. Já zasvětila svůj život Rhiannon (bohyni lásky a plodnosti^[12]). Zkuste jen porovnat Zasvěcovací formuli Rhiannon s Mortanovou: "...pro zřídlo extáze těla, pro pramen rozkoší, vyvěrající ze samé země, platí jen jeden zákon - přání a láska. Mou silou jsou dveře mládí, číše vína, kouzelná studnice poznání. Jsem Grácie, která poskytuje rozkoš mužově srdci. Na zemi dávám netušené radosti a odpočinek, po smrti klid..."^[13]

                                                              Rhiannon vás provázej!

                                                                                      Nica

To je nástin organizace jednoho z mnoha galendorských náboženství. Často se při hře setkáváme s tím, že družina z ničeho nic vpadne do temného rituálu, popadne unesenou pannu a zase odejde (a ještě stihne vyvraždit téměř všechny kněze včetně přivolaného démona. Asi ne, že?). Nebo je pověřena přinesením nějakého děsivě důležitého předmětu, nezbytného např. k postavení Stonehenge. Bylo by fajn kdyby, když už ne hráči, tak alespoň všemocný P.J. měl alespoň jakouž takouž představu o zaměření, funkci, činnostech a obřadech jednotlivých náboženských kultů ve svém herním světě, a následně i o náboženské orientaci postav (nemusí být bezpodmínečně shodné s přesvědčením). Neboť, ačkoliv se tomu ateisticky zaměřené postavy budou bránit, je náboženství pevnou a nezbytnou součástí DrD.

Alternativní výdělky

Lehko nabyl, lehko pozbyl. Odvěkéť to pravidlo dobrodruhů. Draci neb banda lupičská nikde a hlad neodbytně šimrá útroby. Tu začne chrabrý drakobijce či sličná elfí kouzelnice přemýšlet, kterak stříbrňák či zlatku sobě zarobit k přežití dnů příštích.

Žádný z níže uvedených mistrů řemesla vás hned samozřejmě nepustí přímo k dílu
(není-li to zrovna štípání dříví nebo zatloukání kůlů), ale bude vás bedlivě sledovat při pomocných pracech, pak se uvidí. A nemyslete si, že vás přijme ten první (20% šance), kterého požádáte a zrovna na takovou práci (25%), kterou byste chtěli.

Nabízím pro tyto případy několik možností, jak a kolik si vydělat. Tabulka mezd platí pro města, kde je sice větší výběr kvalitních pracovních sil, ale silnější konkurence. Na vesnicích jsou mzdy o 50% nižší. Jedná se o výdělky přibližné, záleží na vaší šikovnosti (až +100%) nebo nešikovnosti. Může se vám stát, že vás mistr po celodenní dřině vykopne bez měďáku. Některé práce na vás zanechají viditelné stopy - barvení látek či kůží, pomoc při destilaci... Nemáte
o práci zájem? Zdá se vám málo placená? Ale takový je opravdu obyčejný život.

Tento výčet řemesel, nacházejících se ve městě, není zdaleka úplný. Jsou zde uvedeny spíše pomocné práce, které byste mohli vykonávat bez větší průpravy. Je jasné, že za písaře nikdo nepřijme analfabeta krolla a za kovářského pomocníka éterického elfa. Měli byste sami zvážit, kterou práci byste zvládli. Není divu, že se vám zdají některé názvy řemeslníků podivné, vycházejí totiž ze staročeštiny. (Tak třeba takový tlumočník neměl s jazyky nic společného. Byl to mistr, vyrábějící tlumoky.)

Moc si při práci neubližte a neumažte se. Ať se vás příšery neleknou.

                                                                                                                                                                                                                           Riel

Bestiář

Světélko kanálové

Tento zvláštní úkaz jste si možná zvykli vídat v močálech, ať už jako drobný hmyz, zvláštní druh magických bytostí, nebo jako hořící bahenní plyn. Vězte však, že pokud má některé město podzemní stoky, neliší se klima v kanálech mnoho od klimatu zapáchajících močálů. Proto se zde tato světélka také objevují. Na některých místech, obzvláště v blízkosti alchymistických dílen, jsou navíc podporována zbytkovou magií, která ustavičně prýští v podobě nepovedených výrobků z odpadových odtoků.

Světélka mohou mít, stejně jako jejich bažinní příbuzní, jistou inteligenci. Taková světélka se pak stávají nebezpečnými, neboť mohou snadno postavy zmást, zavést ze správného směru, upozornit na ně jiné obyvatele podzemí apod. Vyskytly se i ojedinělé případy přímého napadení, které není v případě jediného světélka příliš nebezpečné,  pokud se jich však slétne více, hrozí nebezpečí popálení.

Zasáhnout takové světélko zbraní je velmi těžké, ba téměř nemožné. Pokud by však byla světélka skutečně velmi dotěrná, můžete k jejich likvidaci použít magie.

Chrámová myš

Životaschop.:               1 + 1                                        Zranitelnost:                 zvíře

ÚČ:                             5                                              Pohyblivost:                 20/zvíře

OČ:                             7                                              Inteligence:                  17

Odolnost:                     7                                              Poklady:                     0 - ?

Velikost:                      A1                                           Zkušenost:                   že se nestydíte

Bojovnost:                   2

Jistě víte, jak vypadá myš. Všechny chrámy jsou plné myší, ale ta pravá chrámová je pouze jedna. Je to inteligentní, ale velice náladové stvořeníčko, které může, ale nemusí, za drobnou úplatu (drobeček chleba) poskytnout neocenitelné rady. Jsou samozřejmě omezené na okolí místa, kde myš žije. Zná výborně chrám (100%), blízké okolí chrámu do 200 sáhů (75%), podzemí města^[15] (80%), daleké okolí chrámu do 1 míle (40%). Navzdory našemu pořekadlu - Chudý jako kostelní myš - zná i cesty ke klenotnicím a spižírnám. Ale pozor. Myš je opravdu velikost A1 (viz ŠV2) a vy?

Drobný hmyz domácí

Životaschop.:               1/2                                           Zranitelnost:                 zvíře

ÚČ:                             zvl.                                           Pohyblivost:                 20/zvíře

OČ:                             7                                              Inteligence:                  1

Odolnost:                     10                                            Poklady:                     0

Velikost:                      A0                                           Zkušenost:                   5 za žt.

Bojovnost:                   12

zvl.:      mají automatický úspěch u spících jedinců, 75% u těch se sníženým vnímáním (opilost,             debeta se spolustolovníky, ...) Pokud hmyz vycítí, že je sledován, okamžitě peláší do             nejbližšího temného úkrytu.

Navštívíte-li nějakou chudší čtvrť jakéhokoli města, číhá na vás obrovské nebezpečí - drobný domácí bodavý hmyz. Stačí si v knajpě pochybné pověsti objednat pivo. Zjistíte pravděpodobně pozdě, že to, co vás šimrá po noze, není nožka slečny odnaproti, ale nějaký šváb či rus (pro šťouraly hmyz rodu Blatella germanica a Blatta orientalis,a ne humanoidi euroasijského typu). Pokud otrle vylovíte z napěněného korbele plaveckou rodinku štěnic
a skutečně zaplatíte, můžete odcházet s pocitem, že si odnášíte i něco navíc. Nemám na mysli omylem zhltnutou poloutopenou štěničku, ale menší kolonii blech nebo vší, která našla zalíbení v záhybech vašeho oděvu. A to se neodvažuji domyslet, co by z vás zůstalo, pokud byste zde chtěli přenocovat. Jedinou rasou, ušetřenou těchto hmyzích radovánek, jsou krollové. Podle nejnovějších výzkumů nikoli proto, že by se jich tento hmyz štítil, jak je všeobecně tradováno, ale protože není schopen probodnout jejich tvrdou kůži.

Přítula pisklavý nenechavý

Životaschop.: 2+1                                                       Zranitelnost:     zvíře

ÚČ:                  zvl.- lechtání, kousání, škrábání            Pohyblivost:     šelma

OČ:                 8+ past Obr 6                                      Inteligence:      12 (vlastní "jazyk")

Odolnost:             10                                                        Poklady:         dle úvahy PJ

Velikost:             A2                                                       Zkušenost:       4 za život

Bojovnost:             13 (zuřivé bránění hnízda)

Tato miloučká heboučká čtyřruká potvůrka žije v poměrně velkých komunitách
v temných koutech vikýřů a trámoví starých domů, v hustě rozvětvených korunách stromů, ... hlavně co nejblíže nočním podnikům, tavernám, hospodám nejrůznějších úrovní, odkud se za ranního šera potácejí podnapilí hosté. Jakmile se dostanou na dosah přítuly, ten se zavýsknutím skočí oběti na záda, jedním párem tlapiček jí zakryje oči a druhým lehce škrtí, ostatní přítulové (max. však 3) ji v rychlosti prošacují. Přítulové patří k prvním nadšencům pro sběratelství čehokoli, ve chvíli lupu nedělají podstatné rozdíly mezi kusem plesnivého sýra či zlatým řetězem. Kožešina z přítulů je pro svou hebkost a vysokou výhřevnost velmi ceněna, musí se však odevzdat bez poškození.

Dovolujeme si vám předložit mapku královského města Badraighu. V rámci možností jsme se snažili o co možná největší podrobnost. Nejsou zde však pojmenovány úplně všechny uličky a plácky, do kterých se můžete v Badraighu dostat. Necháme též na každém PJ, aby si umístil své cizí postavy a své klíčové body na konkrétní místa, podle toho, jak mu budou vyhovovat. Máme tím na mysli zájezdní hostince, alchymistické krámky, zlatnictví, koňské handlíře... Tato mapka představuje historické město, jak by asi mohlo vypadat. Jediné, co zde není vyznačeno, je opevnění vnitřního města (budova Státní rady, Soudní palác, Královský palác a Timidovo náměstí. Následující tabulka obsahuje 18 jmen nejvýznačnějších osobností nejen města, ale vlastně celého království.

A nyní něco málo o kuriózních místech Badraighu D.C. Vnitřní město je vcelku nezajímavé, dostanete se do něj pouze vyjímečně (a nejspíš v železech).

Zakázaná zóna je místo veřejnosti neznámé, sídlí v něm výše uvedená vojenská univerzita, státní věznice, kasárna, stáje, varaní plácek a vůbec vše, co k obraně města
(a k expanzivní vojenské politice) patří. Polgerská brána je nedobytná a do města, tedy přesněji do Zakázané zóny města, jí přicházejí a odcházejí vojska, státní poslové a zločinci, ti většinou už neodejdou po svých.

Město samotné má sedm bran. Pro běžný občanský provoz jsou určeny čtyři -Jižní, Severní , Brána Parethů a Východní kupecká brána. Královská brána se otvírá vyjímečně - musí jí projít korunovaná a uznávaná hlava některého galendorského státu.

Na hradbách je rozmístěno osm strážních věží. Katovna slouží také jako sídlo vrchního Mistra popravčího, Pertova můra je věž, do které zavřeli rozzuřeného dvorního čaroděje poté, co veřejně vyhrožoval své manželce Frélon, že ji zabije (ona jako mágyně by se jistě dovedla velice účinně bránit, ale není těžké si představit ty fatální následky pro město). Brundibárka slouží také jako chladírna rozvášněných hlav, záchytka a krátkodobé vězení.

Diamantová třída je třídou zbohatlíků - zlatníků, zlatotepců a obchodníků s drahými kameny, Alchymistické dílny jsou státním alchymistickým zařízením pro pyrofory, theurgy najdete v Městském Orákulu.

Revenova magická univerzita není "magická" v pravém slova smyslu. Můžete v ní získat základní vědomosti všech oborů do páté úrovně. Je to státní zařízení, které se zabývá také zahraničním obchodem, výukou cizích jazyků, jízdou na čemkoli, společenským chováním, vlastně vším, co by měl mladý perspektivní člověk znát do života.

.lU ékcitoach eigam se dříve nazývala Kouzelnická. Ale jednou to jeden kouzelník přehnal a po menší magické nehodě se zdejší magické prostředí chová velice nevyzpytatelně. Nikdo a nikdy neví, co se mu přihodí. Někdo projde bez úhony, někomu naroste zrzavý knír, jeden zloděj se dokonce proměnil v sádrového trpaslíka s lucerničkou.

Na Městské tržnici můžete koupit vše kromě ryb a větších zvířat. Ryby koupíte na Rybím trhu, kde pravděpodobně sídlí i Pašerácká Gilda, jezdecká a tažná zvířata na Handlu, nebo
v Koňské ulici.

Máte-li sado-maso sklony je Exekuční plácek pro vás to pravé. Denně se zde veřejně "napravují" hlavy nepoučitelným hříšníkům. Velkou oblibu si získalo například "mrskání a pranýřování poběhlic". Hrdelní právo se vykonává mimo město. Odsouzenec je od rána do oběda pranýřován na plácku a potom vezen na káře ulicemi Pindrušinou a Řeznickou, přes Západní bránu odsouzenců na Šibeniční vrch. Odsouzený smí být kamenován až za branami města (viz. Vyhl. města Badraighu D.C. o udržování veřejného pořádku čl. 5, odst. 3)

Pošta je stanovištěm dostavníků, rychlých poslů, poštovních holubů a je v ní i zájezdní hostinec slušné kvality za slušné ceny.

Řeka Sarnsir je od Badraighu D.C. sjízdná pro střední lodě až do Camthalionu, kde se vlévá do Corondorského moře.

  Doufáme, že mapa pro vás bude aspoň trošku přínosem

                                                                                                  Nica & Riel Forngil.

Smetištník oslizlý

Životaschop.:               3+2                                          Bojovnost:                   oponent A - 12

ÚČ:                              drápy 7/+2                                                          oponent B+C - 3

                                   zuby 12/+5                          Zranitelnost:                 A+B+C+D/2+E+F0

OČ:                             ve vodě 10                                Pohyblivost:                 16/šelma

                                    na suchu 6                                    Inteligence:                  5

Odolnost:                     10                                            Poklady:                     5Nzl

Velikost:                      C                                             Zkušenost:                   6 za žt.

  je odporné šupinaté stvoření, připomínající vodního hada Obývá mokré smetištní skládky a stoky. Jeho hlava je klínovitá, bohatě ozubená. Má uzaviratelné nozdry. Pokud je Smetištník ukryt pod hladinou vody, jsou viditelné (ale velice špatně) pouze dva páry očí, které jsou uloženy na vrchu hlavy. Jeho nejčastějšími oběťmi bývají toulaví psi, kočky a zvědavé nezbedné děti. Útočí zezadu a nikdy za plného denního světla, je velice zákeřný. Svou oběť uchopí silnýma předníma nohama s velkými drápy a zakousne se jí do šíje. Pokud se jí podaří zakousnout i zuby, maso své oběti trhá cukavými pohyby do stran. Při boji vydává podivné štěkavé zvuky.

Plíseň fialová ( parietarietalia judaicae fabianus)

Životaschop.:               1+3                                          Zranitelnost:                 neviděný C+G+I+J

ÚČ:                             zvl.- rozleptání                     Pohyblivost:                 plazi

OČ:                             7                                              Inteligence:                  3

Odolnost:                     12                                            Poklady:                     0

Velikost:                      A1- B                                     Zkušenost:                   1 za život

Bojovnost:                   0

Na rozdíl od plísní obyčejných, které bez rozmyslu napadají kdejakou nedbale odloženou poživatinu (starý chleba, sýr, mršina, zdechlý dobrodruh...), vykazuje tato plíseň fialová určitou agresivitu a podivný druh inteligence. Cíleně napadá nádoby se zavařeninou a vůně marmelády ji dokáže přivést až do extáze. Dojde k podráždění metabolismu, plíseň se měňavkovitými pohyby začne přesunovat směrem k cíli. Po dobytí vrcholu (kovového uzávěru láhve) začíná plíseň vylučovat kyselinu, jenž dokáže rozpustit sklo a kovy, avšak neznehodnotí obsah, pro plíseň tak drahý. Při pouti za potravou dokáže v poměrně krátkém čase urazit dlouhé vzdálenosti. Tak si dávejte pozor, až se někde ve sklepení či podzemí uložíte klidně ke spánku, jestli náhodou nemáte v kapse chleba s marmeládou!

Pes toulavý somravý

Životasch.:             6+2                                                      Zranitelnost:     zvíře

ÚČ:                  kousnutí 8 + zvl.                                   Pohyblivost:     zvíře

            (určitě má nějakou nakažlivou chorobu)            Inteligence:      5

OČ:                 10 + štěkot                                      Poklady:         0

Odolnost:         9                                                          Zkušenost:       5 za život

Velikost:             A5

Bojovnost:             8

obyčejně vypadající ořech bez pána. Potlouká se kolem tržišť, chrámů, náměstí, zkrátka kolem míst s co nejvyšší koncentrací obyvatel. Z dálky si vyhlídne oběť, nasadí zkroušený výraz typu "psí oči - 14 dní jsem nežral", pověsí se na ni (samozřejmě ne doslova) a svého nového "pána" pronásleduje po celém městě a neustále se dožaduje pozornosti kňučením
a štěkáním v těch nejnevhodnějších chvílích. Pokud se "páneček" pokouší prchnout do nějakého krámku, sedne si před dveře a zoufale vyje. Napadnutý ubožák se může bránit jedině doslovným přežráním psa v nejbližším pohostinství. Nepomáhají ani nadávky či kopance, mezi čumily se vždy najde blahobytně vypadající dáma ve středních letech, která dotyčného obviní
z týrání zvířat a přivolá hlídku. Pokud jste měkkosrdcatí a pokusíte se psa ochočit a "ubožáčka" si odvést domů, stejně se vám to nepovede, protože té bestii vychytralé je na ulici nejlépe, bude se bránit a na vás přiběhne hlídka podruhé.

Holub skřípák badraighský

Životaschop.:               2+2                                          Velikost:                      A2

ÚČ:                             zobák 4+2                             Bojovnost:                   3/10                

                                    pařátky 3+1                             Zranitelnost:                 zvíře                

                                    + zvl.                                        Pohyblivost:                 20/zvíře

OČ:                             ve vzduchu 12                              Inteligence:                  2

                                    na zemi 5                                  Poklady:                     0

                                    za vaším krkem 9             Zkušenost:                   2 za žt.

Odolnost:                     8

patří neodmyslitelně k badraighskému koloritu, stejně jako královský palác a uličky dlážděné modrými mramorovými kostkami. Jsou o něco větší, než jejich klasičtí příbuzní, pravděpodobně proto, že Badraigh skýtá nadmíru potravy i drobným opeřencům, a o hodně agresivnější, neboť, alespoň dle doměnek místních ptakovědců (ornitologů), magenergetický odpad z alchymistických dílen velice negativně ovlivnil jejich metabolismus, zvířata se stala nervózní, podrážděná a věčně nenažraná. Většinou útočí v hejnech okolo 20 kusů na osobu, která na ulici něco pojídá, nebo něco jedlého viditelně nese. Snesou se nad nic netušící oběť a začnou skřípat zobáky, což dotyčného většinou přiměje zvednout hlavu. Holubi se okamžitě střemhlav vrhnou na jídlo. Pokud jim v tom začne napadený bránit, pokusí se ozobávat i jeho. Jako projev svého opovržení při odletu každý pták nešťastníka počastuje výměškem svých ptačích střev (viz. zvl. útok - past obr 8 -/plkanec). Kupodivu na stánky a stánkaře neútočí. Že by ptačí mafie?

Pane vrchní, platím!

Tak se mi zdá, že po tom flámu zbylo v měšci tak akorát na snídani. Že by mě okradli? Nebo že bych propil tolik? Patnáct žejdlíků piva po deseti stříbrných, korbel vína za třicet a pět holoubátek po patnácti, k tomu pokoj za dvě zlatky,kolik to jenom...moment, cože...tolik...? abydotohotozasbudedoma...cobysezatodalovšechno...asibudumusetzabítnějakýhotohodraka.....
(banditu, kupce, krále)...kdyby mě jenom tolik nebolela hlava...

Podobná situace už asi potkala každého z nás. Určitě namítnete, že suma za večer nestojí v porovnání s vašimi výdělky za řeč. Ale co vy na to, pánové jeskyně? Kolik si může dovolit za večer utratit průměrný tkadlec? Nemluvě o prostém rolníkovi nebo pastýři. Často je zlatka jednoroční plat a přesto je v hospodách najdete častěji než opilé dobrodruhy. Že by byly ceny “maličko nadsazené?” Kolik skutečně co stojí a jaký je rozdíl mezi zlodějem a “zlodějem”? Pokusil jsem se přinést ceník služeb, na které můžete v podobných zařízeních narazit.

*valmi vzácně                 +a více                N-nevyskytuje se   

Ceny jsou v nových měďácích

DEMENTI:Důrazně dementuji, že by úvodní monolog byl telepaticky odposlechnut od Len Dorna brzo ráno. Taktéž dementuji, že by zlodějem byl míněn ctihodný Gilsilion. Co nejdůrazněji popírám, že by do zvláštních pokrmů ve Faresladu patřilo hovězí. Volové se konzumovat smějí, přestože je ^[17] král. Není taktéž pravda, že ceník služeb by mi dodal druid Goddar. Je rovněž pomluva, že by měl permanentku do Maronu¹⁸

                                                                             Thoron.

Alchymistův koutek aneb výbušné střely snadno a rychle.

Jednou, když jsem byl na návštěvě u svého přítele pyrofora Elmira Gorma, nechtěně jsem vyslechl přednášku o výrobě a používání některých výbušnin. Mě osobně to skoro k ničemu nebylo a tak jsem si řekl, že by to možná zajímalo některé alchymisty. Pro pořádek, mezi lidmi jsem znám spíše pod jménem Tom Grays, než elfsky Thindaer.

"Koukni se na tohle Tome, co vidíš?" otázal se tenkrát Elm a podal mi nějakou věc.

"Šíp, ale nechápu, proč má tu špici tak baňatou." odpověděl jsem po pravdě.

"Máš pravdu, jenže tohle není obyčejný šíp. Tenhle po dopadu exploduje silou jako dvě ohnivé hlíny." poučoval dále Elm. "A jelikož z hlavice nečouhá žadný knot, co to znamená?" přičemž se na mě ohlédl.

Pro jistotu jsem pokrčil rameny a rozhodl jsem se ho dále nepřerušovat.

"To znamená, že tenhle šíp má dotykovou, nebo-li nárazovou hlavici. Funguje na podobném principu jako píst. Ovšem kdyby měl knot, byla by to zápalná hlavice."

A já jsem poslouchal. Občas jsem se rozhlédl, jestli se od mé poslední návštěvy něco nezměnilo, ale většinu času jsem ho ze slušnosti pozoroval.

"A zápalná hlavice exploduje, až vyhoří knot. Což je výhodné, když chceš výbuch se zpožděním. Normálně dělám knoty dlouhé 30 coulů, přičemž každých pět coulů připadá na zpoždění o jedno kolo. Pro jistotu jsem na knoty udělal co pět coulů žlutý pásek, aby nedocházelo k úrazům. Pokud vím, takhle značí knoty málokdo."

Myslel jsem si to, Elm se skoro vůbec nezměnil, pořád je to ten usměvavý hobit, jak ho znám, husté hnědé vlasy a vousy mu sahají skoro až k pasu, pouze na několika místech jsou opálené a ožehlé. Překrásně modré oči, jež mě sledují z pod spáleného obočí. A přeražený nos, jako památka na jeden z jeho neúspěšných pokusů.

Dokonce i nehořlavou plátovou zástěru má pořád tu samou. A jeho ochranná helma leží, támhle na stole, to jsem si mohl myslet.

"Tome, posloucháš mě vůbec?" zaslechl jsem někde z dálky Elmův hlas.

"Jo, klidně pokračuj, je to velmi zajímavé." ujistil jsem ho a trochu jsem se zastyděl.   

"No a když chceš, aby šíp explodoval dřív, než je délka knotu, tak ten knot buď zkrátíš
a nebo ho zapálíš u příslušné rysky" a raději mi to předvedl. Ne, že bych byl blbej, ale Elm se prostě rád chlubí svými nápady.

"Stejně je tomu i u šipek do kuší. A teď k výrobě. Nejprve se rozhodneš, jestli budeš upravovat šíp nebo šipku a také jestli ji uděláš zápalnou nebo nárazovou. Pak z kovu nebo dřeva vytvoříš tělo hlavice a celé to upevníš na šíp nebo šipku bez hrotu. Tak aby jsi mohl dodat náplň. Pozor u zápalné nesmíš zapomenout na knot, ten musí být zasunut zespodu tak, aby byl alespoň 1 coul vevnitř." Vše názorně předváděl. Podával mně jednotlivé polotovary, abych si je lépe prohlédl.

"A teď to hlavní - náplň. Vezmeš půl mince smůly z horské borovice, minci síry, tři kapky nitráku, na špičku nože velmi vzácné namodralé říční hlíny a malou lžíci rybího tuku. Celé se to opatrně promíchá. POZOR! Opancéřovaný ochranný oděv podmínkou. Nakonec se směs zabalí do ruličky z voskovaného papíru a je možné ji teď zasunout do hlavice a celé uzavřít. Takto vyrobené šípy nebo šipky jsou vysoce citlivé na prudké nárazy, proto je nutné skladovat je ve speciálních toulcích, vystlaných beraní kůží. I šípy samotné je nutno zabalit do nějaké nárazuvzdorné vatoviny. "

Se zájmem jsem si prohlédl tento speciální toulec.

"Cena takového toulce je asi 5 zlatých za pět šípů nebo šipek." informoval mě Elm.

"A kdybys chtěl, aby to bylo ještě silnější, musel bys přidat něco magenergie, ale jedině alchymistické a to v dávkách po pěti mazích."

Pak mi ještě na dvoře ukázal, jak je to účinné. A jak naschvál trefil západní kamennou zídku, která po zásahu explodovala a většina trosek spadla na sousedovu zahradu, která je přesně za zídkou.

"Ty kreténe, to si vypiješ!" ječel nepříčetný soused.

Když jsme se loučili, tak mi Elm daroval jeden zápalný explozivní šíp s toulcem. Nejprve jsem ho nechtěl přijmout, ale nakonec proč ne. Stejně jsem ho při nejbližší vhodné příležitosti použil.

Pozn. zbraně není třeba upravovat, jelikož šípy jsou poněkud delší než obyčejné.

Pokud do výbušné směsi v hlavici přidáte 6-36 magů, zvýší se zranění o 1K6 za každých šest magů. 36 magů je maximum, jinak dojde k nekontrolované explozi. Tyto speciální šípy
a šipky umí vyrobit jenom pyrofor.

Životnost takovýchto šípů nebo šipek je 1-6 měsíců, pak ztrácejí účinnost.

A ještě něco o bombách. Taky pouze pro pyrofory.

Vrhací bomba - je to taková malá kovová koule 5 coulů v průměru a váží 40 mn. Po dopadu vybuchne silou 2k6+3 žt. Cena surovin je asi 3 Nzl a prodejní cena se pohybuje kolem 7 nzl. Pozor, chránit před nárazy.

Velká bomba - není s ní možné házet, protože váží zhruba 200-300 mincí. V průměru má něco kolem 25 coulů a čouhá z ní doutnák. Připomínám, pět coulů doutnáku znamená zpoždění výbuchu o jedno kolo. Exploze je silná 4K6+6 žt. Elm ji doporučuje k bourání hradeb a závalů. Cena surovin je asi 15Nzl a prodejní cena okolo 20 Nzl. Velmi omezeně je možné tuto kouli kutálet po zemi, 30% pravděpodobnost, že zhasne doutnák. A postava musí mít sílu přinejmenším 12/0. Hrozí také možnost odchýlení od požadovaného směru. Asi 50% pravděpodobnost (1-25% vlevo, 26-50 vpravo), že se koule na 5 sázích odchýli o půl sáhu vlevo nebo vpravo. Na každých pět sáhů je třeba házet znova. Nejvýhodnější je koulet bombu podél stěny, pak je pravěpodobnost odchýlení pouze 10%.

Poznámka : Tato tabulka platí pro hrubě tesanou skálu, pro jiné terény je ji třeba upravit.            

                          Podle Elmirovy přednášky sepsal

                                                                   Tom Grays (Thindaer).

Je proti explozím lepší rytířská zbroj nebo žádná ?

Tuto otázku si jednou určitě položíte. A tady je odpověď. On je totiž sakramentský rozdíl, když vedle vás bouchne ohnivá hlína (bráno proti jakékoli explozi) a vy máte nějakou zbroj, než když ji nemáte. Asi před rokem jsme se s hráči domluvili na této malé změně, jak to co nejlépe vyřešit a došli jsme k tomuto: Za každé dva stupně KZ (kvality zbroje) se sníží zranění způsobené výbuchem o 1 život. Lépe to ukazuje tabulka.

Pozn redakce: Obranné číslo samo o sobě vyjadřuje, jak je dotyčný odolný proti útokům všelikého rázu, výbuchy nevyjímaje. Ale máte-li pocit, že nedostatečně, podobně jako Thindaer...

Něco málo o amuletech, talismanech a vůbec.

Většina obyčejných lidí světa DrD nemá příliš velkou šanci bránit se nepřirozeným věcem, magii nevyjímaje. Řeší to nejjednodušším způsobem, který je po ruce - koupí ochrany. A kde ji najde? U bytosti, která pro ně nepřirozenem smrdí na dálku. Lapidárně řečeno vesnickými vědmami, věštírnami a čarodějnicemi. Nesmíte se jim divit, přeneste se sami
o nějaký ten pátek zpět a představte si sama sebe. Nesete ze školy kouli nebo v očích rodičovstva ještě něco horšího... Vy byste si v zoufalství nekoupili amulet ochrany před řemenem, kdyby vás zkušenost nesčetných generací nepřesvědčovala, že opravdu funguje? Tak co teprve ti chudáci prostí vesničané.

Tento článek v žádném případě nepojednává o po čertech drahých amuletech alchymistických (které pravděpodobně vyjdou v pravidlech pro experty). Můžete v něm nalézt inspiraci, poučení a spíš než 100% fungující amulet, originální kousek parády. Naše amulety
a talismany se dají vyrobit skutečně ze všeho.

Pod souhrným názvem amulet si můžeme představit ledacos. V prapočátcích veškerého dění měly amulety většinou ochrannou funkci (většinou proto, že současně s ochrannými amulety vzniklo široké spektrum jejich prokletých protějšků, ale o tom už jindy a jinde). Tyto amulety můžeme podle své podstaty rozdělit na trojí:

plošné amulety -            dřevěné nebo kovové destičky s vyrytými či malovanými                                                    symboly, runami nebo i bez nich, oblázky, vyšívané a pletené                                               amulety, bambulky, peříčka, kousky kožešin, pytlíčky
                                                s libovolným obsahem...

sošky -                           symbolizující např. bůžka ochránce (lesa, pramene, plodnosti,                                            úrody), nebo stvoření zahánějící zlo (bolest, zlé duchy). Sošky                                                 mají své stálé místo např. v domě, na rituálním místě, většinu
                                                z nich osoby nenosí při sobě, vyjímku tvoří např. soška zahánějící                                           zlé démony, která se při porodu dává do ruky rodičce a potom                                     novorozenci na sedm dní do kolébky.

kruhové amulety -             čelenky, diadémy, prsteny, náramky, náhrdelníky, opasky. Tvoří                                                 ochrannou bariéru, přes kterou se síly zla (dobra) nedostanou.                                        Teda někdy. Proto nosí mocní mágové, čarodějové a alchymisté                                          na prstech prsteny, které jim chrání ruce, coby první vstupní                                     bránu magie do těla, před kontaktem sil, které jsou nežádoucí.                                          Královské koruny nejsou jen symbolem moci, ale jsou i dalším                                               příkladem ochranného kruhu. Vkládá na svého nositele a majitele                                              požehnání, případně je prostředníkem i dalších výhod, o kterých                                               ví pouze panovník (odhalí dobro, zlo, vidí magii... zkrátka                                                           ovládá nějaké jednodušší kouzlo).

Výroba primitivních amuletů není nikterak složitá, zvládne ji každá vesnická vědma. Potřebuje k tomu předmět, který si nechá žadatel vyrobit (kovovou destišku, sošku, prsten), nezvládne-li to sám. Na aktivaci takovéhoto amuletu stačí jednoduchá formulka, drobná obětina a hodně světelných a čichových efektů, kterýmiž primitivní magici nikdy nešetří.
A cena? Kuře, koš vajec, pytlík mouky, džbánek sádla, podle možností zákazníka. A záruka? Hmmm, pokud tomu věříte, vaše věc. (Tedy mimochodem, byla ta vejce opravdu čerstvá?)

Dražší amulety, které vyrábějí potulní alchymisté (do 10 úrovně) už opravdu za něco stojí. Jejich cenu získáme součtem ceny výrobku, ze kterého bude amulet vyroben, práce
a magie. Magenergie se většinou pohybuje mezi 10 - 50M a za práci si "Mistr" účtuje od platby v hospodě po 5Nzl.. Ale je potřeba si uvědomit, že takové amulety vás sice ochrání před rýmou, kašlem, úplavicí (při kontaktu s chorobou začne opalizovat), početím, zlými sny, ale nepočítejte s tím, že od vás odvrátí všechny rány, vlezete-li do kdejakého dungeonu (nezvyšuje ÚČ ani OČ). Amulet vás bude intenzivně varovat před nebezpečím neurčitého charakteru, ale pokud na jeho varování nedáte, není schopen zastavit zraňující ránu. Kdo chce kam...

Talismany jsou předměty kladně nabité a svému nositeli přinášejí štěstí. Ve většině případů je na nich znázorněn symbol určitého boha. Nosí je většinou dobrodruhové. Každý
z talismanů je zasvěcen některému z bohů, obvykle tomu, který je nositeli nejsympatičtější. Pomocí talismanu můžete v omezené míře léčit, ukázat družině tu nejméně nebezpečnou cestu (i když o tohle zrovna většinou nejde), najít pramen pitné vody..., žádný talisman není univerzální - zvládne vždy jen jednu určitou věc.

Mohou mít rozmanitý tvar i velikost - destičky, koule, hvězdice, spirály (přívěsky náhrdelníku, opasku, náramku, nebo nositelné ve váčku, ale ne na holi), nutný je ale nepřetržitý kontakt s nositelem.

Ještě jednou připomínám - jedná se o předměty běžně užívané, mezi lidem oblíbené,
o jejichž spolehlivosti se dá dlouze diskutovat. I tak přeji hodně zábavy

                                                                                      Riel.

4 Z Ankh-Morporku a drak

"... drak zvědavě nahlížel přes okap. Oči měly velikost hodně velkých očí, byly ohnivě červené a naplněny inteligencí, která neměla s lidským rodem nic společného. Inteligence, která byla špikována podlostí a marinována ve lstivosti už v době, kdy skupiny tehdy ještě skoroopic uvažovaly o tom, jestli vzpřímená chůze po dvou nohách může nějakým podstatným způsobem přispět k jejich kariéře..."

Terry Pratchett nás zavádí opět do špinavého hnusného smradlavého a nádherného Ankh-Morporku. Do toho města, kde vládne Patricij nejdemokratičtější demokracií (systémem jeden muž jeden hlas), kde orangutan dělá knihovníka na Neviditelné univerzitě (hlavně mu neříkejte, že je opice), kde členem stráže se stanete vlastně za trest, kde hospodští rváči
s hrůzou a rozdrcenou čéškou zjišťují, že existuje ocelový suspenzor. Dozvíte se, jaké to je, když si pořídíte jako domácího mazlíčka bahenního dráčka, jaký to vyvolá poplach, když jeden přespříliš aktivní člen Noční hlídky zatkne náčelníka Cechu zlodějů za to, že krade, a navíc vyžaduje striktní dodržování zákonů a předpisů, ale hlavně co to udělá, když si spolek magických teoretiků začne s magií pohrávat a přivolá  - Draka...

Drak terotizuje město, Karotka píše mamince trpaslici, lady Berankinovou přivazují
k obětnímu kameni, Patricij si užívá na neplánované dovolené ve vlastním vězení (velmi luxusně zařízeném) a draci mohou chrlit oheň i druhou stranou.

A ještě spousta věcí se stane, spousta postav a postaviček se zaplete do děje a nakonec (jako ostatně téměř vždy) je všechno jinak - Drak není drak, Karotka se neožení s Mátou, Elánius není degradován a Knihovník zaplní mezeru v knihovně. Takže nejlíp uděláte, když zatřepete prasátkem, vytlučete z něj asi sto peněz a půjdete si " Stráže! Stráže!" koupit ^[19].

"Oook?"

                                                                                                  Nica F.

Legenda o tom, jak to všechno začalo...

Nejprve nebylo Nic. Nebo spíš bylo Nic. Jak vlastně takové Nic vypadá? Těžko říct. Ani světlo, ani stín, ticho a přitom tak strašnej randál, že vás nesnesitelně bodá v uších, obrovský volný prostor, který ve vás přesto vyvolává silný pocit klaustrofobie. A najednou se do toho velkého Nic ozval značně otrávený a ospalý Hlas:

"Zatraceně, já se snad ukoušu nudou, potřebovalo by to tu nějak oživit."

Hlas se významně odmlčel. A po chvilce, pro nás smrtelníky čítající řádově několik tisíciletí, se Hlas ozval znovu. Tentokrát rozhodně, panovačně a hodně nahlas. Vlastně by se dalo říct, že přímo zařval:

"Heeej!"

A v onom Ničem se začalo kondenzovat několik mihotavých mlžných obláčků. Přesněji řečeno čtyři. Tři se tetelily v oslnivé bělobě se stříbrnými pablesky a ten čtvrtý vypadal jako dlouho používaná zemovka, do které si navíc kominík otřel obličej.

"Vo co de, taťko?" zeptal se, na čerstvé novorozeně poněkud přidrzle, nevábný špinavý chuchvalec.

Tři bělostné obláčky se zatetelily nesouhlasem a pro jistotu od svého nepodařeného sourozence kvapně uskočily.

Hlas se náhlým překvapením zajíkl. " Taťko?...Eh..." a po chvilce opatrně dodal: "já teda nevím, ale nezdá se vám, že je tu poněkud nuda?"

"Jupííí, bude mejdan!" zavřeštěl zemovkovitý obláček, několikrát obkroužil bílé spolubratry a s piruetou, za kterou by se nemusel stydět ani šéf nazghulů, zmizel v dálce.

"Proboha, kdo sem toho šílence pozval?" "Plesk!" Tento dotaz byl však přerušen typickým mlasknutím, provázejícím ruční inzultaci. Jeden s obláček se zatetelil více jak ostatní a zrudnul.

"Nerouhej se!" zahřměl Hlas.

"Vždyť von snad tolik neřek..." "Plesk" káraný obláček protentokrát zmodral, rána pravděpodobně nabyla větší razance.

A najednou se děly věci! Ze směru, kterým odsvištěl čtvrtý obláček, se ozvalo několik nadšených výkřiků...chvíli ticho...tma...a najednou se objevil divoce rotující zářící bod...a...TŘESK!!! Bod vybuchl. Apokalyptická rána. Kusy rozžhavené hmoty začaly chaoticky lítat Ničím, které se tak nedobrovolně proměnilo na Vesmír. A mezitím vším se míhal nadšeně vřeštící cancour, který, pravděpodobně po srážce s některým kusem letící hmoty, doutnavě hořel a zanechával za sebou našedlou kouřovou stopu.

"Plác!" o poslední bílý obláček se rozplácla menší hrouda hmoty a rozpálila jej do žluta.  Kusy rozžhaveného pramateriálu se míhaly všude kolem a bylo zatraceně těžké se jim bez rizika vyhnout.

"Proboha!" zahřímal Hlas. Najednou se zarazil a již opatrněji pokračoval: "byli byste tak laskavi a zastavili toho šílence?"

Obláčky souhlasně zaševelily a rozprchly se Vesmírem.

Chaotický neřád Vesmíru pomalu nabýval řádu, uklinoval se, kulatil se, formovaly se hvězdokupy, galaxie, hvězdné soustavy, ustálila se souhvězdí, komety začaly kroužit na celkem slušně stabilních drahách a po uprchlících ani stopy. A přece! V jednom ze zapadlých koutů Vesmíru, znuděni honičkou, si rozdováděně hrají na schovku!

"Tak tady jste, mizerové!" zařval nepříčetně Hlas. "Máte domácí vězení!" A neviditelná ruka zákona je tvrdě uchopila a nekompromisně s nimi mrštila na nejbližší kouli. "Opovažte se odtud vytáhnout paty, než vám to dovolím, parchanti!" Kolem prosvištěl doutnající chomáč špíny. "A ty taky!" "Bác!"

"Ale taťko..." snažil se slabě zaprotestovat poslední ulovený. "No tak dobře, jak myslíš." zakončil debatu uraženě.

Hlas se mezitím vzdaloval s temným mumláním. Vězni slabě zaslechli něco o špinavých potvorách. A od těch dob je ruka zákona trošku umazaná.

Za nějaký čas stály na povrchu planety čtyři postavy. Tedy spíš tři plus jedna. Červená vystoupila odvážně z trojice vpřed a hrdě prohlásila: "Měli bychom si rozdělit kompetence, když tu ztvrdneme na bůhvíjak..." zarazila se a automaticky se přikrčila. Nic. "...dlouho." Dodala s ulehčením.

"Já si beru vodu!" vyhrkla ze sebe ta modrá. "No dobře...ale já potom chci zbytek!" dupla trucovitě nohou červená. "A co já?" pípla smutně žlutá a obrátila oči v sloup. "Jé...tu žlutou kouli na obloze!" Modrá a červená postava se na sebe překvapeně podívaly s výrazem ženástonenapadlodřív si něco zavrčely.

"Nezdá se vám, že jste na něco zapomněli?" ozvala se cárovitá temná silueta.

"Ne!" Zaječela červená. "Ty nemáš nárok! Stejně tu dřepíme jen kvůli tobě...a navíc jsme si to právě odhlasovali!"

Temná silueta se začala s chechtáním rozplývat, až se v denním světle Sidera rozplynula úplně. Tři zbylé postavy si potřásly pravicemi, pokrytecky popřály hodně úspěchů a rozešly se.

Tolik praví legenda, ve svém nikoli vážném pojetí, o vzniku vesmíru, Sidera, Orenu
a čtyř nejvyšších orenských bohů - boha vod Herose, boha Sidera Ara, boha země - Ura
a samozřejmě Mortana, boha temnoty. O posledním jmenovaném nikdy neuslyšíte mluvit na veřejnosti, i v soukromí budou lidé velice nesdílní. Podle nejnovějších průzkumů je však členem Mortanových sekt neuvěřitelných 5% všech obyvatel Orenu. Boha Herose vyznávají obyvatelé ostrovních zemí a pobřeží. Je patronem námořníků a rybářů. Ar má na starosti udržet přibližně stálou teplotu na Orenu, klaní se mu tropické národy, které mají ke slunci nejblíže. Je patronem válečníků a kouzelníků. Ur je bohem země, úrody a vůbec všeho, co po Orenu běhá, skáče a lítá. Je patronem zemědělců, hraničářů a panen.

Pokud se na Orenu setkáte s jinými pojmenováními nejvyšších bohů, je to možné. Ale pořád jsou to ti samí.

              Z Nimertilské knihovny svazek s Legendou oprášila náhodně

                                                                                                Zest.

Když tyran strachem třese se,

smrti zvon pro něj zvoní,

přátelé, radujme se,

a pějme slávu na Ni!

                                      (Ayne, Zpěv pro Ambardu)

... AMBARDA NEDISKUTUJE, AMBARDA JEDNÁ.

Dvorní perličky ( část 2.)

D  Hádejte, co to je: Je to celý černý, visí to Raukovi na krku a děsně mu to sluší?

                                                                                           (dobrman)

D  Výňatek z Raukova korunovačního proslovu: "...Chci jen vaše dobro,             občané..." Svůj slib Rauko dodržel. Do roka a do dne si ho vzal.

D  Dvorní ples. Král Rauko II. žádá jednu rozvernou dámu o tanec:             "Madam, vy jste taková čtveračka,že by se sVámi dobře tančila čtverylka."
            "A s Vámi volenka, Výsosti!" pohotově odpoví dáma.

D  Přiběhne rozrušený a rozcuchaný Rauko do paláce: "Přepadli mne             lupiči!" "Ale Výsosti, vždyť s sebou nosíte kouzelný meč!" "Ten naštěstí             nenašli", na to rozčilený Rauko.

 D  Jeho Veličenstvo král Rauko II. u kartářky. Vize budoucna: Před             branou Merista sedí barbaroidní otrhanec a žebrá: "Dobrý muži, neměl byste    kousek chleba a krapet vody pro chudáka, který prochlastal celé své             království ?!"

C  Baví se Nica s Frelon: "Ty, Frelon, je to pravda, že Ti utekl včera muž?"   "Nediv se," na to Frelon "když se Pert vrátil o dva dny dřív z Magiconu!"                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                        

              Rauko II.                                                        Riel Forngil Z Nabu

          král Faresladský                                                               mágyně

    a celebalquathský psanec                                         Mistryně učení Nimertilu

              Len Dorn                                                   Nica  Forngil

                chodec                                                                   sicco

    kníže a správce Yverdonu                          majitelka Maronu a černá ovce rodiny

Autorský kolektiv:

Vydavatelka a schizofrenik:    

                                                d. A. D. & Riel Forngil, Jolana STAŇKOVÁ

                                                Interbrigadistů 1, 750 00 PŘEROV, tel:0641/202793

Stále plně pracovně vytížený šéfredaktor:

                                                Rauko II., Petr ZEMÁNEK

                                                Želátovská 31, 750 00 PŘEROV, tel: 0641/203 228

Redaktor - pamětník:

                                                Len Dorn, Martin KOLAŘÍK

                                                Seifrtova 2, 750 00 PŘEROV,

                                                e-mail: xkolar01@sts.dcse.fee.vutbr.cz

Zlatý děvče opravdu pro všechno:

                                                Nica Forngil, Zdena HEINISCHOVÁ

                                                Dvořákova 59, 750 00 PŘEROV, tel.: 0641/487 64

A konečně přispěl:

                                                Thoron z Amberu, Jaroslav HRADÍLEK

                                                Tománkova 7, 750 00 PŘEROV, tel.: 0641/202730

Zcela bezdůvodně stále nespokojený kritik:

                                                Gilsilion Fëanring, Stanislav RYGAL

                                                nám. Fr. Rasche 2, 750 00 PŘEROV

                                                e-mail: Rygal@praha1.ff.cuni.cz

Na tomto čísle se dále výrazně podíleli: T. Kučerovský, Z. Klimovič, V. Staufčík a L. Buchtelová
Použitá literatura: E. Angelova-Koleva - Amulety, M. Janotka a k. Linhart - Zapomenutá řemesla

Se souhlasem Okresního úřadu v Přerově   PR - 39                                           Doporučená cena 17,- Kč.

Zpět na hlavní stránku

^©xxx [1] ]] Pár??? Hmmm... (D.A.D.)

^xxx* ][2]Jestli vám to nic neříká, půjčte si v nejbližší videopůjčovně  film "Maska".

^*xxx [3]Jinou kapitolou jsou mágovské či čarodějné hole. Ale o tom někdy jindy. Riel

^{[1] [4]}a majitele děsně naštvete. (D.A.D.)

[5] ^{Jen pro N.} Zlatíčko Nico, nedej se zmást. Krásný pozdrav z Centra bílých věd posílá Gilda(roth).

⁺⁺ [6]Blbý, co, Len Dorne?

⁺⁺⁺  [7]Správná oběť musí taky správně ječet.

^* [8]Pozn. pro dobrodruhy a PJ: Tyto chrámy jsou opravdu velmi dobře střežené a opravdu velmi dobře utajené.

^[9] Panny došly.

^[10] Dle dobře utajeného zdroje mají podobné znamení i členové kultu Bílého jednorožce. Dovedete si představit, jak bude probíhat setkání bílého a temného vyznavače? (Dvě postavy, jedna ve sněhobílém a druhá v temněrudém plášti, jsou stiženy náhlou bodavou bolestí za hrudní kostí. Že by infarkt? Ne! Něco horšího! NEPŘÍTEL!!! Vzduchem létají nadávky a různobarevné blesky, kostnaté ruce svírají rachitické hrudníčky..., pokud se zrovna neválí v křečích po břiše.)

^[11] Nejlepším příkladem využití činnosti řádu podobné povahy byl donedávna Fareslad, kde Řád boha Ara udržoval obyvatelstvo ve strachu a poslušnosti a případné odpůrce zavčas odstranil. (Ačkoliv s tím možná někteří nebudou souhlasit, bylo by nanejvýš hloupé věřit, že se tato situace nějak podstatně změnila. G.F.)

^[12] ??? snad neplodnosti, Nico. (Jedovatost D.A.D.) Už příliš zabíháš do podrobností a kladeš následky před příčiny. Podívej se na Rauka, už se zase červená. N.F.

^[13] Pro eventuelní zájemce - i tento kult má přísná pravidla přijetí a dobrodruhům mladším 21 let je nepřístupný.

^[14] Ale mimochodem, znáte město?

^[15] Vedoucí i mimo město.

^[16] Máte jistotu, že jehně na rožni ještě včera nemňoukalo.

^[17] Cenzurováno - Faresladská agentura tisku a literatury (FATAL)

^[18] A to Ti říkal kdo, Thorone? N.F.

^[19] A nebo to udělejte jako Nica. Půjčte si ji od svého kamaráda. (D.A.D.) To jsem nevěděla, že jsi změnila pohlaví! (N.F.)