|
...DLACI
|
|
Všeobecně uznávaná praxe říká, že člověk se stane ...dlakem,
neboli odborně lykantropem, jestliže je jím vážně zraněn.
Lykantropie je tedy choroba. Jak uvádí oficiální zdroje (DrD),
lykantropie se dá léčit pouze hraničářskými kouzly. Není-li po
ruce hraničář, stává se z postavy do 3-30 dní lykantrop. Tím je
vysvětlen vznik vlkodlaka, medvědodlaka, rysodlaka
a s přivřenýma očima i krysodlaka či křečkodlaka (!?). Zajisté
jste si všimli, že všichni tito lykantropové jsou ve své
zvířecí podstatě savci. Z biologického hlediska je nemožné, aby
lykantrop vznikl z jiného zvířete než ze savce. Zní to sice
zajímavě: rybodlak, hadodlak, muchodlak. Nicméně pravdou
zůstává, že v případě zranění nesavcem lykantropie nevzniká.
Může se ale jednat o nákazu jedem nebo mutagenem, který
ovlivňuje genetické vlastnosti jedince, tento proces je však
nevratný. Co se týká vodních tvorů, ještě jsem neslyšela, že by
někdo bez cizí výrazné pomoci přežil pád do laguny plné žraloků
nebo do veletoku hemžícího se piraňami (Je velmi zajímavé
pozorovat stále se zmenšující postavu, která se snažila
přeběhnout s prstenem černé vodoměrky na druhý břeh takto
zapiraňované řeky. Nepříjemný je pouze hrozný řev, který
postava, okusovaná zespod, vydává. Pokud ovšem nestojíte mimo
doslech). Chudák lykantrop "štikodlak", ocitne-li se mimo dosah
vody. Zranit by někoho mohl snad jen ocasem při svém bezmocném
mrskání. Pokud zabrousíme do říše členovců, stane se situace
ještě paradoxnější. Co takhle "blechodlak"? Připadá mi nemožné,
aby jedna blecha, byť obří, natolik zranila dobrodruha, že by
onemocněl. Vzhledem k původní velikosti blechy by to musela být
pěkná potvora. A blecha obřích rozměrů by nemohla být blechou,
protože by se ani neunesla. Nebo že by se dotyčný dobrodruh
doslova rozsypal v pytel blech? Vážně pochybuji o vojenské
organizaci takového houfu při návratu do původní podoby. (Do
kategorie lykantropů nelze zahrnout ani tzv. "dračí muže".
V tomto případě jde o bytosti ovládající metamorfózu, nikoli
lykantropy).
Ovšem co se stane s dobrodruhem, který je lykantropem
skutečně zabit? Stane se z něj v průběhu jedné noci poslušný
otrok lykantropa, který ho usmrtil. Jestli bude existovat
v podobě zvířecí nebo lidské, o tom rozhodují měsíční fáze
(v tomto případě jen fáze měsíce Dorvigu). Od úplňku do
posledního dne před novem se mění mrtvý ve zvíře, v druhé půli
měsíční fáze v člověka. V lidské podobě je to postava hmotná
a bledá, většinou už značně otrhaná a soucit budící, která láká
kolemjdoucí nenápadně do pasti. Potravu přijímat nemusí, ale
rád paběrkuje na zbytcích, které mu nechá pán lykantrop. Žtsch,
OČ a ÚČ zůstávají stejné, pokud tento otrok vlastní zbraně,
které měl původně. Osvobozením je pro něj jen smrt. Zranění
způsobená tímto stvořením nezpůsobují lykantropii (viz dále).
Zvláštní vlastnosti postav se mění tímto způsobem - na kouzla
je třeba dvakrát tolik magenergie a je jen 50% úspěšnost jeho
seslání. Navíc nemohou tyto pseudobytosti plnohodnotně
meditovat (získávají jen 75% původní magenergie). Pokud se
nešťastník promění ve zvíře, získá žtsch 2x větší než obyčejné
zvíře. OČ a ÚČ se rovněž náležitě zvětší. Zvířecí lykantrop se
většinou také liší od obyčejného zvířete drobnou barevnou
mutací (šedý lev, bílý vlk..).
Jak je možné, že postava zabitá lykantropem znovu ožije?
Zárodky lykantropie jsou totiž vázány na volnou magenergii
která umožní oživení, podobně jako čarodějovo kouzlo. Touto
procedurou se magenergie vyčerpá a dále se lykantropie
projevuje jako nemoc. K životu zárodků je ovšem třeba také živá
tkáň. Jsou-li některé části tkáně mrtvé nebo odumřelé,
vyplýtvává se na ně magenergická složka zárodků a dobrodruh
nemůže být po své případné smrti oživen. To platí i v případě,
že dobrodruh byl již před bojem s lykantropem těžce zraněn,
nebo pak nemůže být zraněn lykantropem za více než polovinu
životů.
Arien Dúwathran
|