Zde jsou texty, na které se odkazuji v historii a které jsou podkladem některých příběhů. ...

(tedy jen několik málo dokumentů, které existují v počítačové podobě)

- Přestručné pojednání o Velké šestce

- Čáryfukův spis ”Více o alchymii a theurgii” (Čáryfukovy soupisy vědomostí, které objevil na svých cestách)

- Učený dextát

- Příběh údolí Morthondy

- Svatý Josef

Velká šestka byla založena někdy kolem roku 100 IV. Tehdy se Kapitula pokusila přemluvit severní theurgy ke spolupráci. Mnoho s nimi rozmlouvali a ti nakonec ustavili společenstvo 6 nejlepších theurgů Arnoru v čele s Murphynusem (Márfym), Sylfusem a Torem. Další její členové byli Arames, Paren a Osmír. Asi za 50 let Tor někam odešel a Velká šestka přijala mladou theuržku z Tharbandu Zianor.

Úkol Velké šestky:

Dát se do služeb vyšším cílům. Uchování západní svobody - podobně jako Kapitula. Zdálo by se, že západu nehrozí nebezpečí, ale obávají se věštby vyslovené při smrti krále Aragorna. ...

Král jenž tu leží na marách
zahnal zpět do děr velký strach.
Však je jeho hlava studená
a v mrtvých rukou koruna.

 Už nevstane on nikdy zas
a zatím kolem běží čas.
Vidím jak zemi trhá svár
a z východu se blíží spár.

Vidím války, smrti smích
a dračí oheň na věžích
Bratr s bratrem bojuje
a nepřítel zem kupuje.

Vidím války, všude zmar
a co potom bude dál?
Ke křižovatce osud míří
a v skřetích houfech bubny víří.

Však než zem chmury zahalí
a rozprostřou se do dáli.
Dřív než velká díla shoří
a slunce utone v moři.

Naděje visí na vlásku
svět nezahyne pro lásku
Ten kdo vzejde z krále mrtvého,
dědic západu celého.

 A východu dítě s ním
půjdou spolu k vítězstvím.
Ve znaku symbol slunce mají
oslavné písně o nich hrají.

 A s přatel svých pak pomocí
skoncují navždy s nocí.
Symbol svůj dají v skalní hrot
a sjednotí celý lidský rod.

Jedním z úkolů Velké šestky je zkoumání veršů a předcházení tomu co se popisuje. Zde dosáhli v odhalování budoucnosti určitých výsledků, ale všude nelze nahlížet a určitá místa jsou blokovaná.

Dále pak vyrábějí velká díla:

- koruna (nejnovější a největší dílo na kterém se podílel především mistr Murphynus)

- ? (něco velkého před tím dělali Tor, Murphynus a Sylfus)

- teleporty : 24 - Fornost - Minas Tirith (Kapitula)

22 - Fornost - Věže (palantír)

jmění: asi 3 000 000 zl tj. 300 mith. - volně přístupných (obousměrně)

Ochrana tajemství - astrální klíče

Kretus - umělý tvor podřízený Velké šestce (Fred)

sepsáno mistrem věd alchymistických, theurgem Čáryfukem

opsáno ve Fornostu v počtu 10 exemplářů r.228

Úvod

Jmenuji se Čáryfuk a jsem jedním z těch, které elfové nazývaly periannath a lidé půlčíci, nebo též hobiti. Již od raného mládí jsem vyrůstal sám v noře lepšího typu. Koho by zajímali mé osudy a dobrodružství, nechť pátrá po mé knize, kterou hodlám sepsat, pokud ve zdraví dožiji stáří. Zde řeknu jenom to, že jsem se stal alchymistou a dobrodruhem. Zní to divně alchymista a dobrodruh? A věřte, ještě neuvěřitelnější je kombinace hobit a dobrodruh. Nu což. Přes všechny překážky jsem se stal celkem obstojným alchymistou a uvažuji i o vstupu do "Velké šestky". Cestování se v mnoha směrech stalo výhodou, neboť se mi podařilo nashromáždit i některé recepty a návody, které byly již zapomenuty. Většinu z nich zde předkládám. Ty nejvzácnější pocházejí od elfů z Roklinky. Tímto bych chtěl poděkovat svým přátelům, jmenovitě mistru mágovi Ithirilovi, který je nyní

posledním z nejmocnějších elfů ve středozemi a umožnil mi v Roklince pátrat, dále hraničáři Ratmirovy, trpaslíkům in memoriam Nemrunovi a Dolganovi za to, že vždy dokázali hájit družinu se sekerou v ruce a v neposlední řadě svým učitelům alchymie ....., Osmírovi a Márvimu.

OBSAH:

Lepidlo <návod nalezen v knihovně ve městě Minas Anor>

magenergie: 2 magy

suroviny: 20 zl

základ: mléko

trvání: -

výroba: 1 směna

účinnost: past 12 na SIL

Kyselina <acid splash>

magenergie: žádná

suroviny: 50 zl

základ: kyselé ovoce

trvání: ihned

výroba: 5 kol

Alchymista vyrobí kyselinu, která je schopna leptat dřevo, kůži atd., ale nikoliv skálu, či kov. Pokud je flakónek na někoho vržen, kyselina zraní za 15 - 20 životů.

Kamenná kůže <stone skin>

magenergie: 40 magů

suroviny: 60 zl

základ: drcený kámen

trvání: 2 směny

výroba: 3 směny

Zkameněním povrchu kůže se zlepší KZ o +4.

Teleportace

magenergie: 65 magů

suroviny: 100 zl

základ: víno

trvání: 20 kol

výroba: 5 kol

Postava se bude pohybovat teleportací stejně přirozeně, jako chůzí. Může ji použít každou akci místo akce krok, či běh. Teleportovat se může max. do 60 metrů a v cestě nesmí být větší překážka, než dřevěná stěna 10 cm široká. Je možné teleportaci použít také pro krok + útok, obrana + krok, ale max. do 30 metrů.

Lektvar žhavých plání

magenergie: 5 magů

suroviny: 30 zl

základ: poušťní písek (1 mince)

trvání: 3 směny

výroba: 1 směna

Je obdobou lektvaru Chladných vod. Postava necítí zimu ani na dalekém severu, ale nezahřeje se. Zranění ji nepůsobí kouzla či zbraně útočící chladem. Extrémní mráz (dech ledových a bílých draků) ji působí 1/2 zranění.

magenergie: 25 magů

suroviny: 100 zl

základ: pramenitá voda, Elfí list

trvání: 4 hodiny

výroba: 6 hodin

Toto je slavný a vzácný lektvar Miruvor z Roklinky. Jeho výroba je velice složitá a alchymista musí 1 hodinu výroby spolupracovat s bylinkářem alespoň na 6. stupni. Miruvor má následující účinky:

- podporuje mysl, zahání strach, posiluje odvahu, léčí šoky

- léčí únavu (postavě ubyde ODL bodů únavy)

- léčí zranění za 11-16 žívotů

- po dobu trvání je postava schopna snášet zimu (jako u Chodcova kouzla)

- mag. povoláním přibude 20% magů z maxima a to i přes max., ale to nastane jen 1x za dobu trvání i když postava mezitím vypije více lektvarů

+ pokud postava vypije v době trvání lektvaru další, hází si na past (ODL~počet_vypitývh_lektvarů~nic/nepředvídatelné účinky)

+ při kombinaci s alkoholem nastanou nepředvídatelné účinky vždy.

démon astrálního stínu

sféra: 1

Démon dokáže ochránit své okolí před sledováním pomocí astrálních sfér. Pokud se někdo pokusí zjistit určitou informaci z prostoru poblíž kterého se nachází démon (sféra 3 metry) hází si proti pasti <Rsfér - 5> (v případě, že tak činí pomocí démona má postih -4). Pokud přehodí nastane úspěch a informaci se mu podaří zjistit. Pokud nepřehodí asi o 5 informace bude silně nejasná a zamlžená, vidění bude velmi krátké apod., pokud nepřehodí o víc, nic se nedozví a nic nepozná, může se jen dohadovat proč.

démon knihy

sféra: 1

Pokud je kniha s démonem držena v ruce, nositel může pouhou myšlenkou okamžitě, tj. mezi akcemi (netrvá to ani 1 akci) nalistovat libovolnou stránku. Pokud je použita ke kouzlení, pak podobně okamžitě dokáže kouzelník přečíst kouzlo. Sesílání kouzel se nijak neprodlužuje, navíc se magenergie potřebná na seslání z knihy snižuje o 5% za sféru. Démon z 1.sféry zvládne 25 stránek, +10 za vyšší sféru. Za každých 10 volných listů má kniha 2 magy vlastní a je schopna vykouzlit každé vlastní kouzlo.

démon kouzelného klíče

sféra: 1

Pokud je vyvolán démon dveří, je možné vyvolat i démona klíče, nebo hned několik a při zaklínání démona dveří mu nařídit, aby šel odemknout jen daným klíčem. Takovýto klíč nelze nijak zkopírovat, ani pomocí sfér. Navíc je kouzelný a pokud je mu přikázáno, sám indikuje dveře na vzdálenost <sféra x 10 metrů>. Umí se sám zasunout a otočit v zámku. Pokud mu bylo přikázáno, aby poslouchal jen někoho, nikdo ho do dirky násilím nedá. Pokud je démon vypuzen, či klíč zničen a dveřím bylo přikázáno, aby poslouchali jen jeho, nikdo už je neotevře. Proto se jim vyplatí přikázat pro případ zničení klíče něco jiného. Klíč musí být min. ze <sféra_dveří/5> sféry.

démon magické odolnosti

sféra: 1

Používá se pokud chceme mít nějaký předmět odolný proti magii. Všechna kouzla, která mají jako cíl daný předmět selžou. Démon ovšem pohltí magy (dvojnásobek vyvolávací magenergie). Pohlcení se projevuje úbytkem magenergie démona. Za 2 magy kouzla 1 mag démona.

démon masky

sféra: 1

Po zakletí do masky je zvýšena možnost zastrašení o +10% na sféru. Charisma dále už nesnižuje, působí jen zvláštní hrůzu.

démon nekromancie

sféra: 1

Tohoto démona je možno zaklet do čehokoli. Okamžitě začne střádat magy (2 magy/den/sféru) a když má dost magů (za 6 dní) čeká na vhodnou příležitost. Když se dostane do blízkosti kostry (kostlivec), mrtvoly (zombie, ghul), hrobu (duch, stín, přízrak, atd. ...) sám oživý nemrtvého. Nemrtvý od té doby poslouchá majitele věci ve které je zaklet démon. Démon mu každý den dá svoji magenergii, aby jej udržel pod kontrolou. Pokud je nemrtvý zabit démon si stejně jako před tím vyvolá nového. Démon může živit několik nemrtvých pokud má dost magenergie. Therug si při výrobě zvolí jaké nemrtvé bude démon vyvolávat a na jaké úrovni. Promluv si s kouzelníkem o kouzlu oživ neživého.

démon provazu

sféra: 1

Je-li zaklet v provazu získá některé nové vlastnosti. Nelze jej zničit počasím, neprodře se atd.. Dokáže se sám odvázat, stačí, když za něj postava dole zatahá. Lépe se po něm leze +10%. Pokud je jím někdo svázán, zaručeně se sám nerozváže. Démon vyvolaný z 1.sféry stačí na 25 metrů, z 2.sféry na 50 metrů, .... Provaz jde libovolně dělit aniž by ztratil svoje vlastnosti.

démon dveří

sféra: 2

Tento démon se zaklíná do dveří, nebo v silnější podobě do brány a chrání proti násilnému vniknutí. Jednak chrání proti fyzickému poškození dveří (past proti vyražení se zvyšuje o +5 za sféru, pro pravidla pro vyrážení bran beranidlem se počítá brána o <sféru/2> centimetrů tlustší). Dále jsou dveře odolné i vůči magii. Kouzla jako zaklep, odemkni, ale ani zamkni, čarodějův zámek apod. se na ně nedají seslat. Beranidlo lze seslat, ale je nutno počítat, jako by dveře byly o <sféru/2> cm silnější. Skrz dveře se nedá projít ani ve formě nehmotné či podobně (kouzla, lektvary), to znamená, že jimy neprojde ani duch. Přes dveře se nelze ani teleportovat pokud leží na spojnici počátku a cíle. Dveře lze ovládat heslem, nebo je možné démonovi při zaklínání nadiktovat seznam lidí a pravomocí, nejvíce se však používá kouzelný klíč.

démon pláště

sféra: 2

Jedná se o démona, kterého lze zaklít do jakéhokoliv pláště. Má stejné vlastnosti jako Elfí plášť.

démon časoprostoru

sféra: 3

Démon reaguje na změny v poli časoprostoru a tím detekuje použítí kouzel hyperprostor apod.. Pokud je na něčem volně zavěšen, např. talisman, začne se pohupovat ve směru, kde je cíl teleportace (pokud je v dosahu démona, tj. 20 metrů za sféru) a z velikosti amplitudy se dá vyvodit vzdálenost. Takto lze určit cílové místo ‰20%. Démon také reaguje na časoprostorové víry poblíž rušičů časoprostoru nebo mocných teleportů. Jakmile se

démon dostane do dosahu rušiče, začne sebou škubat. Podobně pokud nějaký teleport bude v dosahu démona začne sebou talisman točit v závislosti na intenzitě. Démon z vyšší sféry má 2 magy/sféru a˙dokáže vyvolat tolik časoprostorových kouzel, kolik je jeho bonus za INT+5. Kouzla jsou Hyperprostor I. a II., Plošný hyperprostor, Portál, Najdi teleport.

démon hudebního nástroje

sféra: 4

Nástroj do kterého je démon zaklet se stává kouzelným. Je zvýšeno umění hraní o 10% (+10% za vyšší sféru). Navíc má nástroj v sobě (2 x sféra) magů denně, které lze využít pro 1 nepřetržité hraní (1 mag = 10% navíc).

démon antihyperprostoru

sféra: 6

Démon vytvoří kolem sebe oblast v níž je narušen časoprostor tak, že ztěžuje nebo znemožňuje použití kouzla hyperprostor, nebo jeho odvozeniny. Dosah démona je <sféra x 10 metrů> a kouzelník zkoušející se teleportovat z, po, nebo do zasažené oblasti si hodí proti pasti <Roz - 20 úspěch/teleportace na náhodné místo>. Theurg může vyvolat démona ze sféry o 2 vyšší, který při neúspěchu znemožní teleportaci, nebo démona ze sféry o 5 vyšší, který dokáže při neúspěchu teleportovat na místo, které mu předem theurg určil. Od 17.sféry je démon dostatečně inteligentní, aby mu mohl majitel přikázat, aby se "vypnul" či "zapnul".

démon ochrany proti upírům

sféra: 6

Je-li zaklet v brnění, má proti nemrtvým stejný bonus ke KZ jako obranný démon z téže sféry a proti ostatním 1/2. Pokud upír, nebo kterýkoliv jiný nemrtvý upíjející úrovně zasáhne nositele je past <Roz_sféry_a_nemrtvého - 8 povede/nepovede> na upítí úrovně.

sféra: 8

Tento démon se používal kdysi dávno ve Valinoru a Beleriandu jako srdce slavné Elfí lucerny. Vymysleli ji prý Noldor a fungovala jen když se zaklel do krystalu těžkého alespoň 5 mincí. Musel být bílý a průzračný a nejčastěji se používal křišťál, ale šlo by použít i diamant. Krystal, dokud v něm vězel démon neustále vydával poměrně silné namodralé světlo, které nešlo žádným způsobem uhasit. Elfí lampy byly dělány tak, aby se světlo dalo ztlumit, nebo úplně zhasnout. Světlo svou intenzitou odpovídá světlu lucerny, jenže je namodralé.

Démon Fatálního zranění

sféra: 5

Démon má vlastnosti útočného démona, ovšem místo zvyšování útočného čísla zvyšuje možnost fatálního zranění. Konkrétně to vypadá tak, že si na fatál háže zasažený člověk i při úběru pouhého 1 života, podle k%˙.˙(zranění/celkem životů)˙x˙100. Při vyvolání démona z vyšší sféry se zvyšují procenta na fatál o 3% za sféru. Lze vyvolat i démona proti určitému tvoru - je ekvivalentní útočnému démonu proti ... a vyskytuje se o 3 sféry výš, než příslušný démon proti .... Účinek tohoto démona proti daným tvorům je dost fatální - hod na % musí být 1,5x větší. U ostatních tvorů však až do 1/3 zranění je pravděpodobnost fatálu poloviční, dále je to normálně + za vyšší sféru + 1,5% za sféru.

Existuje 67 astrálních sfér. Z toho prvních 27 sfér, takzvaných nižších, má vlastní jména a mistři theurgie zjistili mnohé o nich samých i o bytostech, které je obývají. Počínaje sférou 28 však sféry nemají nějaké zvláštní speciální schopnosti, nebo je neznáme, a my je proto nazýváme sférami moci, neboť mocí vládnou. Kontakt s těmito sférami je trochu jiný, než s nižšími. Je třeba mít před nimo mnohem více úcty a vědět, že jsi jen trpěný vetřelec, který se dostal k mocnému a neuvěřitelně inteligentnímu celku. Také je třeba dávat pozor na to, že ve sférách převažuje různé přesvědčení. Já jsem vyzkoušel kontakty s 29. a 32. sférou, které jsou poměrně bezpečné, ale nedoporučuji zkoušet kontakt s 28. sférou.

Pokud jde o démony platí o nich podobné jako o sférách nižších. Ve sférách moci ovšem těžko narazíte na obyčejné, různě specializované démony, jak je známe z nižších sfér. U nižších z nich se nějací ještě zřídka vyskytují, ale většinou se tam vyskytují tzv. démoni moci. O nich nás mnohé zpravil mistr Annatar* ze západu. Do jisté míry dokáží vše co menší démoni a navíc vládnou "mocí". Je tu ovšem podobné riziko s přesvědčením jako u sfér, je však známo, že ze sfér spíše dobrých pocházejí démoni také spíše lepší. Další má zpráva o nich snad bude více podpořena praxí, neboť pod Annatarovým a Celebrimborovým vedením se nyní bratrstvo chystá k velkému pokusu s démony moci v Perlové věži.

Silemír z Ost-in-Edhilu**

Gwaith-i-Mírdain

* pozn. aut.: Sauron

** pozn. aut.: město elfů (Noldor) v Eregionu

Pokud theurg vyvolává démona, může přidat o 10% magů více a démon se objeví v předem připravené amfoře. Tam může být schován libovolně dlouho. Když je třeba, je amfora rozbita a démon může být zaklet do předmětu. Na amfoře bývají znaky určující sféru a druh démona.

Draci jsou stvoření nesmírně silná a vznešená. Pocházejí ze starých časů a první drak prý byl Glaurung, stvořený Morgothem. Jeho plémě se nadále množilo a většina draků pochází z něj. Existují však i vyjímky stvořené jinými silami. Dokonce jsou i draci dobří přesvědčením. Ve stupnici tvorů ve světě jsou draci stavěni hned za Maiar, jsou však většinou smrtelní. Přesto jsou nesmírně dlouhověcí a 1000 let pro ně je jen krátký okamžik života.

Nejhrozivější dračí zbraní je jejich dech, bývá různý, záleží na druhu draka. Známý je ohnivý dech, či mráz u ledových draků. Další hrozivou zbraní, i když malichernou v porovnání s dechem je jejich tlama a drápy, nezřídka i silný ocas.

Draci navíc ovládají běžná kouzelnická kouzla. Mnoho bojovníků také při výpravě na draka podlehlo pouhému hlasu, či pohledu z očí do očí, neboť draci mají neuvěřitelnou sílu vůle a i největší mágové si s nimi nic nezačínají. Toto vše platí pro draky divoké, kromě nich existují i draci moudří, kteří jsou nesrovnatelně silnější a mocnější. Jsou to nejlepší kouzelníci a mágové, znají nesčetná tajemství a vynikají i v theurgii. Mluví mezi sebou zvláštní řečí, drakomluvou, která nejde nijak napodobit a v celé středozemi ji zná jen pár lidí. Pomocí ní zvládají neuvěřitelné věci. Jejich původ i záměr je neznámý a i astrální sféry mlčí. Říká se jen, že i jako vznešení duchové nepocházejí z tohoto světa.

Moudří draci mají jak jsem podotkl vyjímečné schopnosti v theurgii. Tato síla je v nich a v menší míře, i když nevyužita, i u draků divokých. Proto se říká, že v dračích vejcích je větší množství magenergie* a ta má navíc prý tu schopnost, že má při styku se sférami 100% pravděpodobnost. Pomocí tohoto byli vyrobeny mnohé mocné artefakty. Normální magenergii obsahují i různé části dračího těla, např. zuby.

Bret, dvorní theurg

* pozn. aut.: To je pravda. Sám jsem jedno dračí vejce získal.

materiál Tinkal

- 1,5 x UČ; 1,5 x KZ

- +100% obtížnosti

- jen nejlepší pece

- 0,5 hmotnosti železa

Tento materiál je znám schopností zamezit kouzlení, pokud se dotýká kouzlící bytosti (kouzelníka). Je tvrdý, pevný, ne nepodobný stříbru, ale nekorodující. Vyrábí se ze 2/3 z mithrilu a postupným přidáváním přísad zlata, stříbra, mědi, diamantového prachu a magenergie, která zabezpečí správnou strukturu.

Každý den výroby je nutné roztavit nádobu s mithrilem a přisypávat po nepatrných dávkách předepsané přísady (12 hodin denně). Pak jej nechat vychladnout. Je zakázáno slitinu nějak míchat, nebo se pokoušet urychlit výrobu, neboť by došlo k znehodnocení materiálu. Toto je třeba dělat po 7 dní.

Na 100 mn Tinkalu je zapotřebí 66 mn mithrilu, 22 mn zlata, 11 mn stříbra, 1 mn mědi a 2000 magů (co nejčistčích). Vše dávkováno postupně.

Černé železo

- cena 1 mn = 1 zl

- +1 UČ, +1 útoč, +1 KZ (kroužkové brnění +2)

- +40% obtížnosti

- 2x náklady na postup

- alespoň lepší lidské pece

- 1,1 hmotnosti železa

Tradiční trpasličí materiál. Lidé s ním příliš nepracují. Používá se na zbraně či na výrobu kroužkového brnění.

Chalcedon

- cena 1 mn = 5 zl

- +1 UČ, +2 útoč, +2 KZ

- +50% obtížnosti

- 5x náklady na postup

- alespoň lepší lidské pece

- 0,8 hmotnosti železa

Jeden z nejlepších lidských materiálů. Především na zbroj.

Králův lístek

Ze ztracené země Númenoru byla do Středozemě dovezena bylinka, jež se používala na mírné bolesti hlavy a těla. V sindarštině známá jako athelas. Pověsti mluví o jejích kouzelných léčitelských vlastnostech v rukách númenorských králů.

Šibeniční bylina

V bažinách Středozemě kde obcházely zlé přízraky nazývané Mewlipové* rostla tato bylina. V hobitích pověstech je známo jméno této byliny rostoucí na stromech, ale její vlastnosti známy nejsou, protože z těch, kdo vstoupili do oněch močálů se vrátil málokterý.**

* Proti těm, se kterými jsem se setkal, jsem s úspěchem použil svitek proti nemrtvým.

** V jedné knihovně, tuším, že to bylo v Minas Anor, jsem našel záznam o rostlině s názvem Černý květ, jenž roste v Mrtvých močálech a obsahuje větší množství magenergie. Kvete pouze při úplňku a množství magenergie v ní obsažené je závislé na temných silách ve světě, konkrétně v Mordoru. Vybaven prstenem Černé vodoměrky, několika svitky proti nemrtvým a notnou dávkou štěstí jsem se vypravil doprostřed Mrtvých močálů. Tento sebevražedný úkol přinesl své plody. Po návratu se mě, jako pokročilému alchymistovy, podařilo z jednoho květu získat kolem 20 magů. Přesto nedoporučují pokoušet se o získání květu, neboť pohled na Mewlipy je hrůzný a já sám se tam již nevypravím, ani za dračí poklad.

Pro vážné zájemce o bylinkářství doporučuji knihu hobita a rohanského rytíře Smělmíra Brandoráda Rostlinopis Kraje.

 

(učený spis o magii a jiných projevech nepřirozených)

Veškeré magické projevy všech tvorů vycházejí z několika základních sil ve světě.

O existenční síle (životaschopnosti) mluvíme u všech tvorů. Pokud patří mezi živé tvory, mluvíme o životní síle, která má navíc některé zvláštní vlastnosti. U elfů (lidí, trpaslíků) mluvíme o úrovni.

Globálně platí, že existenční síla všech neživých tvorů a věcí je úzce spjata s magenergii.

Existenční síla je základem podstaty i všech věcí. Každá věc patří k určité existenční síle, nebo vznikla jejich kombinací. Existenční síly věcí jsou 4 a jsou nazývány živly. Jsou to Země (Talan), Voda (Linque), Vzduch (Vilya) a Oheň (Urr). O těchto živlech není moc známo, jen to, že mají vlastní (nám nepochopitelnou) inteligenci, že se dokážou projevovat jakoby vzali na sebe podobu věcí svého živlu. Tyto projevy se nazývají buď elementálové (Sundolenil), nebo Buthové (Talmalendil). Tyto projevy obsahují také, kromě své, na živlu nezávislé, existenční síly, i magenergii. Projevy živlu usilují jako první o získání magenergie, kterou zřejmě potřebují pro svou existenci. Je také zřejmé, že neznají pojmy typu ”dobro” a ”zlo”.

Všemi experimenty kolem živlů a způsoby využití jejich projevů se zabývá theurgie a my se zde nebudeme o tomto rozsáhlém tématu dále zmiňovat.

Další oblastí kde se projevuje existenční síla jsou neživí tvorové. Podobně jako projevy živlů potřebují ke své existenci, nebo alespoň vzniku magenergii, proto jsou nazýváni (spolu s projevy živlů) magičtí tvorové.

Zvláštním typem magických tvorů jsou nemrtví. U těchto tvorů mluvíme o neživotní síle a neživotech.

U všech magických tvorů platí, že u nich neexistuje léčení v pravém slova smyslu. Někteří tito tvorové se sice dokáží pomocí magenergie ”léčit”, ale jedná se v podstatě jen o doplňování existenční síly pomocí magie a často ani to nelze. Magický základ těchto tvorů je tak důležitý, že například tvory nehmotné, tedy nezasažitelné zbraní, lze nadále zasáhnout kouzelnou zbraní, nebo kouzlem - obvykle)

Životní síla je posledním projevem existenční síly. Tato síla není přímo spjata s magií, tedy s klasickou formou magie (nemá příliš daleko k tzv. přírodní magii používané hraničáři). Má zvláštní vlastnost. Narozdíl od předchozích sil - je schopna růstu, vývoje, léčení, rozmnožování, prostě všeho co si představujeme pod pojmem život. Není ji možno doplňovat magií (ale přírodní magií lze procesy léčení 10000x urychlit) a různá kouzelnická kouzla na léčení, nebo vracení úrovní jsou velice nebezpečná, protože ve skutečnosti životní energii (životy, úrovně) nevrací, nýbrž jen na čas podpírají. Poslední dobou se mezi lidskými kouzelníky objevilo kouzlo ”Vrať”, musím přiznat mistrovsky propracované, ale hrozícím velkým nebezpečím při přílišném používání. Úrovně, které zdánlivě vrací jsou ve skutečnosti jen jakousi ”magickou iluzí”. Plní svou funkci, ale pokud by skutečná životní síla klesla na 0, tvor by mohl zemřít jako by žádné virtuální úrovně neměl!

-Existenční síla (životaschopnost) tedy určuje schopnost odolávat zranění (jak fyzickému tak i mentálnímu) tj. počet životů (ještě závisí na konstituci - Odolnost).

-Další možnost jak využít existenční sílu používají všichni kouzelníci (i kolegové hraničáři) ani o tom nevědí a pomocí ní získávají při meditacích magenergii. Zvláštní omezení se vztahují na tvory disponující životní silou. Živí tvorové (životní síla není spjata s magenergii) magenergii nezískají. Pouze tvorové, kteří mají životní sílu modifikovanou mohou magenergii získat. Tento druh síly vnikl zřejmě už na počátku a vzdáleně se podobá síle Ainur (duchů, kteří žili před vznikem světa). Naštěstí je tato síla dědičná.

Tedy existenční síla je používána při získání magenergie - vždy o půlnoci (u všech magických tvorů), nebo modifikovaná životní síla je použita při meditaci (vždy po důkladném spánku nebo odpočinku, vzniká při tom totiž zvláštní mentální únava) i několikrát denně!

-Životní sílu nelze využít k získání magenergie, ale zato (narozdíl od jenom existenční) dokáže být využita k provádění ”kouzel” přímo (modifikovanou životní energii lze také využít).

Provádění ”kouzel” přímo je možno provést různě - podle způsobu uvolnění síly existuje způsob runový a způsob kouzlení vůlí, o tom však dále.

Pro všechny formy buď jen životní, nebo veškeré existenční síly platí, že někteří výjimečně nadaní jedinci mají schopnost občas vycítit její přítomnost. Platí to obzvláště pro životní sílu (možná jste někdy i vy ucítili něčí přítomnost za zády). Tato vlastnost nemá nic společného s čichem a zakládá se na ní takzvaný šestý smysl.

Tato oblast je asi nejlépe probádaná, přesto platí, že magie je nevyzpytatelná.

Magenergie, tak jak ji známe, se vyskytuje v mnoha formách. Základní rozdělení asi bude na volnou a vázanou.

Vázaná magenergie je magenergie, která je zapotřebí k udržení nějakého kouzla, ke zvláštním účinkům kouzelných lektvarů, mluvíme o ní také u magických tvorů, či démonů. Prostě magenergie se kterou nelze nijak manipulovat a je možné ji rozptýlit jen pomocí další magenergie.

Speciálním případem je magenergie vázaná v hlavě kouzelníka (je vázaná jeho existenční silou a může ji použít jen on)

Volná magenergie naproti tomu je hledanou surovinou alchymistů. Sbírají ji kde se dá. Existuje ve formě čisté energie (která se nedá zužitkovat jinak, než tak, že se do blízkosti dají předměty na které se postupně nachytá což trvá velmi dlouho), nebo magenergie nachytaná, ”vázaná” na nějaké hmotě (často v kapalině, nebo krystalcích).

Alchymisté vyrábějí z této volné magenergie naprostou destrukcí předmětu na který je ”navázána” tzv. destilací a za pomoci své existenční síly (která magenergii volnou přemění ve vázanou, proto destilovat mohou jen zkušení alchymisté) magenergii vázanou. Pak určí jejich existenční silou místo (jejich truhlička). Tato magenergie má nějakou formu (obvykle malé stříbrné krystalky), ale hlavní je, že je vázána jejich existenční silou, jinak by se začala vyzařovat a chovala by se jako volná magenergie. Naprostá většina alchymistů nemá ovšem o existenční síle (natož o její důležitosti) ani potuchy.

Nyní k volné magenergii. Magenergie se chová, pokud překročí určitou mez, tak trochu jako ”nevázaná inteligence”. Prostě má vlastní ”vůli”. Dokonce přímo známe dvě formy takovéto volné magenergie a to neviděné, neboli hrůzy (zlé), a neklidné záře (dobré). Většina elfů je považuje za magické tvory, ale ve skutečnosti se jedná o speciální formu existence. Nemají existenční sílu v pravém slova smyslu, ale jejich životy supluje magenergie, z níž se skládají (také jim životy ani magenergie nepřibývají - ale obojí mohou vysávat z ostatních tvorů).

Toto jsou však jen dvě základní obvyklé formy čisté magenergie, ve skutečnosti může existovat jakákoli forma a její síla bude limitována jen její velikostí.

Ještě k magenergii vázané existenční silou. Existenční síla je veliká, ale pokud síla magenergie přeroste sílu existenční, může nastat prakticky cokoli. Od prostého úniku magenergie, přes samovolné seslání nějakého kouzla, hrozného výbuchu, až po poškození existenční síly (úběr úrovně). Toto ale hrozí pouze alchymistům, kouzelník se nemusí bát, že by snad nameditoval více než dokáže udržet (snad jen kdyby měl plno magenergie a někdo mu ubral hodně úrovní).

Magenergie je ale tak trochu zvláštní. Není magenergie jako magenergie. Záleží na tom z jakého zdroje magenergie pochází (například jestli ji nameditoval dobrý, či zlý kouzelník, jestli pochází z dračího vejce atd..). Každá taková magenergie má specifické vlastnosti. Existují dokonce na světě místa s takzvanou ”divokou” magenergii, těžko vázatelnou čímkoli. Proto se nedoporučuje z míst s velkou magickou aktivitou (slyšel jsem dokonce o místech kde je magenergie ve formě par, či krystalků, kde mění místní faunu i flóru v zvláštní magické tvory atd.) sbírat velká množství magenergie, protože tato ”divoká” magenergie se uvolňuje snadněji než obyčejná a ani dobrý alchymista s velkou existenční silou ji dlouho neudrží a nastane únik se všemi následky.

Protože většina práce zabývající se volnou a vázanou magenergií už patří výhradně alchymii, nebudu se tímto nadále zabývat.

Ještě se zmíním o možnosti jak znemožnit používat magenergii vázanou modifikovanou životní silou. Jedná se o nemožnost meditace a kouzlení pomocí magenergie.

K těmto účelům se používá kov zvaný tinkal. Neobyčejně tvrdý, pevný ne nepodobný stříbru, ale nekorodující. Tinkal se skládá ze 2/3 z mithrilu, pak z příměsí stříbra, zlata, mědi a velkého množství surové alchymistické magenergie. Slévání tinkalu trvá týden a je nutné 7x opakovat (každý den jednou) přesný postup výroby, aby materiál měl požadované vlastnosti. Přesný postup je komplikovaný, ale znají ho bývalí kováři z Cesmínie.

Další věcí je možnost ”vidět” magenergii. Toto dokáží obvykle alchymisté, kteří zvláštním cvikem získali schopnost magenergii vidět (jak volnou tak vázanou).

Kouzlení pomocí magenergie je základem našeho řemesla. Kromě magie kouzel (ať už základních tak přírodních), lze ”kouzlit” pomocí magie znamení. O kouzlení budu však psát dále.

Tato oblast se úzce dotýká knězů a já jelikož k nim nepatřím, nemám o tomto velké znalosti. Myslím, že však ani samotní knězi nevědí o principu svého umění více než já. Dotýká se totiž bohů.

Podle 1. části Silmarilionu, Ainutailé, legendě o Ainur a Velké Hudbě se hovoří o Ilůvatarovi (jediném bohu), jak jeho myšlenkou vznikli Ainur. Do každého z nich vložil Ëa a tak získali velkou moc. Prostřednictvím každého z nich se lze tedy (pokud vás vyslyší - a oni vyslyší jen ty co si pomoc zaslouží) modlitbou dovolávat k samotnému Ilůvatarovi. Síla modlitby je tedy teoreticky neomezená (oprávněnost modlitby je posouzena) a jedná se o největší, nejmocnější a nejstarší ze všech prostředků ”magie”.

Další věc, která je známa je rozdělení knězů podle příslušných Valar, přičemž každý Vala umožňuje sesílat různé modlitby. Pozor! Mezi lidmi a trpaslíky existuje také mnoho následovníků temnoty a vzývatelů Melka Morgotha a i oni dokáží používat svá nečistá umění a zlé bludy. Dokonce existují vzývatelé pekel a ďábla, satanisté používající podobných prostředků.

Ještě k existencím různých místních bohů a bůžků. Předpokládám, že se jedná a velká oblaka volné magenergie s obrovskou mocí (a různým přesvědčením), která se nechávají uctívat prostými domorodci (vesměs lidmi nebo trpaslíky). Potom by toto nemělo nic společného s pravým bohem a boží sílou.

Kouzlení pomocí tohoto způsobu spočívá v sesílání modliteb a ”kouzlení” pomocí magie znamení.

Přítomnost svatého předmětu může poznat každý zasvěcenec - kněz (ale nikdo jiný).

Na minulých stránkách jsem popsal síly a moci pomocí nichž lze vyvolat ”kouzlo”. Tuto sílu je však nutné nějak aktivovat a usměrnit, aby vykonala to co od ní potřebujeme.

Základní způsoby kouzlení:

Magie vůle

(pouze pomocí životní síly)

Magie run

(pouze pomocí životní síly)

Magie znamení

(odvozená z magie run)

(kouzlení pomocí magenergie, nebo boží síly)

Magie kouzel Kněžská magie

(kouzlení pomocí magenergie) (kouzlení pomocí boží síly)

Vnitřní (vlastní) magie; Přírodní magie různí Valar, Morgoth, ďábel

- Za nejstarší bývá považována kněžská magie. Její sesílání pro nezasvěceného vypadá jednoduše, kněz se prostě jen pomodlí. Ale jistě není snadné, aby vám naslouchali bohové.

- Další důležitou magií v historii elfů byla magie vůle. Kouzla byla prováděna obrovským soustředěním vůle a pomocí životní síly. Tato magie byla nesmírně namáhavá a únavná, ale dokonale univerzální. Skutečnost byla ovládána myšlenkou (tak si někteří představují bohy). V podstatě se jednalo o kouzlení za únavu s neomezenou účinností. Toto umění ovládali nejstarší elfové světla a nyní ve třetím věku už jen Elron, Galadriel a Istari (Gandalf, Saruman..). Pouze se dohaduji, podle toho jak jsem je viděl.

- Zjednodušením magie vůle a vytvořením run s přesným významem vznikla magie run. Ta funguje prakticky na stejném principu, ale zatímco magie vůle dokázala rozvrhnout životní sílu v jakékoli chvíli podle potřeby. Každá naučená runa zabere napevno část životní síly (ubude život) a lze ji v jednom dni (než se obnoví životní síla) vyvolat jenom jednou. Vyvolání probíhá napsáním runy. Tato magie se díky své jednoduchosti a díky tomu, že není nutná ”meditace” (kterou nemůže provádět každý) rozšířila hodně mezi lesní elfy a lidi.

- Dnes nejpoužívanější magií je magie kouzel.

Jedná se o vnitřní (vlastní) magii používanou kouzelníky, rozdělenou podle typu kouzel na časoprostorovou, energetickou, ilusivní, materiální, psychickou, ochranou a poznávací magii.

Tato magie se sesílá pomocí zaklínadla (alespoň v duchu), které navede magenergii správným směrem a přesné pokyny už se upraví podle myšlenek.

Druhá možnost je přírodní magie používaná hraničáři.

Tato magie se sesílá myšlenkou (je v podstatě neměnná - nelze vymýšlet nová kouzla).

- Magie znamení vznikla z magie run, protože někteří elfové byly schopni shromáždit dostatek magenergie, ale měli málo životů (Zde je možné využívat místo magie přízeň bohů). Kouzlo se sešle správným složením prstů do znamení (je to poměrně náročné na obratnost). Např. znamení Ard a jiná.

Další věcí, která patří ke kouzlení, je tak trochu theurgie.

Pomocí alchymistovy magenergie lze složitým, mě ne úplně jasným, způsobem navázat spojení s astrálním světem duší. Odsud si lze vyžádat démona, který způsobuje magické schopnosti různých věcí. Údajně existují pro několik konkrétních věcí také zjednodušené recepty.

Tolik asi ke kouzlení a magii.

Erestor, čaroděj a rádce Elrona z Imlaris.

podle vyprávění Helén Dol Amrothské, manželky ctihodného Ithirila

Stalo se to v roce 132 (jedenáct let po smrti krále Elessara, za vlády dobrého krále Eldariona půlelfa). Tou dobou již málokdo vzpomínal na cestu Aragorna a šedé družiny do Minas Tirith. Jen bardi zpívali písně, kolik z nich však rozumělo dobře svým slovům a staří moudří lidé Morthondského údolí a podhůří Bílých hor.

Hrad hraběte Yvorna stál na vrchu Erech. Odsud okna vyhlížela na všechny strany. Na severu byly hory a tam bylo vidět bílý sníh blyštící se na štítech, přestože již jaro přecházelo v léto. Na západě v hlubinách pod okny bouřily vody řeky Černochřtánu, odnášející pryč z hor poslední zbytky zimy. Jihem dál se táhlo široké údolí ohraničující hrabství sahající až k přístavu Edhelond. Z východu se klikatila světlá čára značící cestu z Lamedonu. Ztrácela se v dáli v Tarlangově šíji, kde se svažovala k údolí řeky Kiril, kolem mnoha vesniček až Calembelskému hradu a odtud dál a dál k řece Linhir, Pelargilu a Minas Tirith.

Hora Erech byla vysoká, a hrad na ní pevný, avšak největším divem byl veliký černý kámen. Byl ve tvaru koule, ovšem jen polovina koukala ze země na nádvoří hradu. Historie o něm pravila, že byl vynesen Isildurem z Nůmenoru a zde postaven na znamení šťastného přistání západňanů. Dále se o něm říkalo, že kámen má spojitost s divokým národem, který zde dříve žil a s jejich králem. Dříve se lidé toho místa obávali, neboť se zde prý shromažďovali stíny dávno mrtvých lidí. Nikdo se neusídlil v okolí a každý horu obcházel v uctivé vzdálenosti, až prý jednou přišel král. Přišel a vyzval mrtvé. Ti ho následovali a sloužili mu dokud je nepropustil. Pak nastal v zemi klid. Žádný stín dál nepadal na údolí Černochřtánu a z hrozivé minulosti zůstal jen název. A na hoře, protože byla široko daleko nejvyšší a nejlépe chráněná, postavil svůj hrad hrabě Yver, pán celého širokého údolí.

Tak plynula léta a uplynulo přes 130 roků od chvil strachu z mrtvých. Lidé již jen ve starých vyprávěních vzpomínali na staré časy. Až dneska. Od horských vesnic přijeli poslové a lidé opět začali zamykat své domy jako dřív. V severním baronství u pramenů řeky se to stalo poprvé. Nejdříve začali obcházet po okolí stíny a pak pojednou zmizela celá vesnice. Jeden den přestala existovat, tedy všichni lidé zmizeli odtud pryč. ”Mrtví si je odvedli sebou, přicházejí časy horší než kdykoli předtím.” začalo se povídat. ”Kdo nyní zažene mrtvé chmury zpátky kam patří, hluboko pod hory?”, ptali se jiní. Lidé severního baronství opouštěli v houfech své domovy a stěhovali se dolů po proudu řeky, která opět po právu nesla hrůzné jméno. Sám baron Zafi urychleně opustil svou tvrz a na hraběcím hradě žádal o pomoc. Lidé utíkali na jih ... a mrtví následovali živé. Zmizelo plno lidí. Ve vesnicích i na cestách. Stíny mrtvých chodili po cestách údolím a nakonec začali obcházet i hrad.

Hrabě Yvorn dělal co mohl. Poslal na sever vojsko, aby zadrželo podivné stíny, nebo alespoň uklidnili paniku. Když se však začali ztrácet i armádní oddíly, vojáci se rozprchli. Poslal urgentní posly s prosbou o radu a o pomoc do Dol Amrothu ke knížeti Iramovi a do Minas Tirith ke králi. Vypsal vysokou odměnu pro toho kdo by zastavil celé to šílenství. Našlo se několik družin, většinou to byli podvodníci, kteří peníze dopředu chtěli a pak by rádi zmizeli, ale několik trpaslíků se tam skutečně vypravilo, nedošli však ani k horským roklím kde snad by měl být vchod ke Stezkám mrtvých odkud podle pověsti vycházelo všechno zlo. V jednu chvíli je přepadli mrtví a přežil jen jeden. Jmenoval se Azin a pocházel z jeskyní Aglarond v Helmově žlabu. Měl prý kouzelnou sekyru vyrobenou Morijskými trpaslíky, mistry ve svém oboru. Pomocí ní se vysekal z chumlu přízraků a vrátil se jako jediný zpět na hrad.

Nikdo další se už neodvážil ani vykročit na sever, celé hrabství se začalo vylidňovat a stíny se začali objevovat i v hrabství Anfalaském a Dol Amrothském knížectví. Jedině Yvornův hrad na hoře Erech zatím hrabě neopustil. Shromáždilo se zde naopak mnoho lidí ze všech končin země. Hora tedy stála uprostřed říše mrtvých jako ostrov živých. Nikdo se už ani neodvažoval ji opustit, neboť chmury obcházeli po všech stranách. Byl smutný pohled z oken hradu, kde byla kdysi bohatá země, byla nyní mrtvá a pustá krajina. V noci se raději nikdo z oken hradu nedíval, to bylo mnoho lidí v kostele a modlilo se za spásu.

To vše se stalo za první měsíc. Pak král uložil Dol Amrothskému knížeti jakýmkoli způsobem a co nejrychleji zažehnat nebezpečí. Ten nabídl odměnu 1/4 milionu zl těm, kteří zavedou pořádek a dalších 1/4 milionu pokud to bude co nejdřív, celkem tedy 500000. Tehdy se začali sjíždět hrdinové. Z Minas Tirith přijel na bílém koni známý mág Cyrus, který obešel již mnoho koutů Gondoru, i za hranice daleko zavítal. Na horu Erech přibyl i paladin Marin. Vyjel z Ithilienu jen co se doslechl o zle v Morthondském údolí, ještě než byla vyhlášena odměna o kterou stejně nestál. Z Dol Amrothu přijeli také dvě ženy. Často spolu bloudili světem a prožívali mnohá dobrodružství. I tentokrát přijeli spíše z profesionálního zájmu, než kvůli odměně. Stavět se nebezpečí byl jejich způsob života. Jedna z nich byla Helén Rudovlasá, a byla mágyní, druhá studovala umění theurgů a pro své přímé chování se jí říkalo Eremy Divoká kočka. K družině se rovněž přidal dobrý čaroděj Imbul z Pelargilu. Když uslyšel o výši odměny, rozhodl se znovu pokoušet osud i trpaslík Azin, který už se zapřísahal, že se na sever ani nepodívá a jako poslední se připojil bitvami zocelený žoldák Kler se svým zakletým obouručákem.

Všechna tato jména se na další dlouhá léta stala slavnými v celém Gondoru a v Dol Amrothu a hlavně v údolí Morthondy jsou stále uctívána a zná je každé dítě, jako jména hrdinů, kteří zachránili zem. Vybrali tedy mezi sebou nejzkušenějšího za vůdce a stal se jím Cyrus. Další by vám tamní lidé jmenovali popořádku Marina, Imbula, Klera, kteří se své slávy nedožili a Helén, Eremy a Azina, kteří spolu s Cyrusem dílo dokonali.

Družina vyrazila okamžitě. Jen přes noc ještě paní Eremy dělala ve své provizorní laboratoři. Jeli rychle a k večeru stanuli u vchodu do úzké rokle, kterou prudce bouřila řeka. Zde se zastavili na noc a Cyrus seslal mocné ochranné kouzlo. V noci pak, jen co nastala úplná tma, začali kolem obcházet přízraky. Vypadali jako skupina vojáků, měli zbraně i zbroj, dokonce nesli svou zástavu, ale ve tmě nebyl vidět symbol. A vůbec mrtví byli nejasných tvarů a skrz ně byly vidět pahorky v dálce a hvězdy na obloze. Když Azin zapálil louč a přiblížil se k bariéře kontury mrtvých pomalu bledly, čím více byly osvíceny. Sveřepě však stály na svých místech a neustoupili před světlem ani o píď. "Hej Klere, poď sa mrknút. Zerá to, že tí mrtví na světle slabnú. Co tak vozkúšat nářadíčko.” Trpaslík si s obrem nejasného původu dobře rozuměl. "No, když myslíš.”. ”Být vámi, nevzdaluji se od ohně, mohli byste zůstat za hranicí a pak by se vidělo kdo by koho vozkúšal.” nadhodil potichu Cyrus jen tak mezi blafáním z dýmky. Oba válečníci na fleku zastavili. "No počkaj, u trpasličí matrony, před kým nás to tvoje kůzlo vlastně chrání. Tfuj.” Cyrus se jen usmál. "Před každým, kdo by chtěl vejít, ať je živý, či mrtvý. Tak si dávejte pozor, abyste se nepřipojili k těm druhým.” Pak chvíli zapřemýšlel. "No otestovat bychom ty strašáky mohli. Helén, zkus někoho z nich rozdrtit vůlí, budu ti pomáhat a případně tě chránit.” Helén se jen na Cyruse otočila a pak se její pevný pohled zabodl do jedné ze stínových postav. Stín bezděky pohled opakoval. Chvíli bylo ticho a pak se ozval jen krátký hvizd větru a postava zmizela. ”No vidím, že to není tak hrozné, pojďme tedy spát, nemá smysl něco dělat. Je jich tu příliš mnoho.”

Ne všichni následovali jeho příkladu. Azin se neklidně rozhlédl kolem, pak zamumlal něco po trpasličím, že kdoví co ty kouzla vydržej a že radši bude přes noc hlídat. Nakonec si s Klerem sednul k ohni a k praskání dřeva a kvílení větru se přidalo chrastění kostek. Za chvíli už trpasličí očka zářili z pod přilbice a zapomněla na nebezpečí kolem. Do rána obral Klera o všechny drobný co měl u sebe a o poloviční podíl z jeho odměny. Kousek stranou od ohně klečel v plné zbroji Marin a tiše se modlil k Valar. Pak vstal a všem požehnal. "Esta Ilůvatar ar Manwe teko alma ar taura.”. Požehnal všem, Cyrusovi, Helén, Eremy, Imbulovi, Azinovi i Klerovi. Vyslovil všechna jména, jen na sebe zřejmě zapomněl. Nikdo nebdí nad Marinem. Pak znovu poklekl a až do rána zůstal v modlitbách a rozjímání.

Přízraky obcházeli kolem Cyrusovy bariéry až do rána, pak je vymazalo slunce. Sluneční paprsky probodli průhledné tvory jako kopí a ti zmizeli jako sníh. Ráno se sešli k poradě. Ze začátku se jí účastnili i válečníci, ale pak to zabalili. Kouzelníci tam diskutovali v cizích slovech. Mluvili o tom, čemu ostatní nerozuměli. Hlavně mluvili o starém příběhu o příchodu krále. Všichni ho znali, jen se nyní rozpomínali na podrobnosti. "Je jisté”, pokyvoval hlavou Imbul, "že se jedná o tytéž přízraky ze stezky mrtvých, se kterými se setkal i Aragorn. Pokud ovšem vím, po splněné přísaze odešli zpět a po 100 let se široko daleko nevyskytl ani přízrak, ani takhle malý duch.”. "Jistě", přidala se Helén. "Proto si myslím, že jsme se vydali správným směrem. Je třeba vstoupit do stezek a odstranit příčinu, ne se honit po údolí za následky.” "A nesmíme se zdržovat dlouhými poradami”, vstal se zařinčením Marin. "Je přece od začátku jasné, co se tady děje i kde to vše má kořeny. Musíme rychle najít vstup do hory a následovat mrtvé na jejich území.”. Ostatní se tedy také připravovali na cestu, když se k nim přitočil trpaslík. "Jdeme tedy najít stezky smrti? Slyšel jsem, že tam jsou ohromné poklady ze starých časů.” Jeho očka opět radostně zářila. "Ano!”, vzkřikl Imbul. "To je ono. Poklady, chamtivost. Někdo musel probudit mrtvé ve své lačnosti po bohatství. V celém království je zdůrazňována velikost pokladu krále mrtvých. Dalo by se očekávat, že nějakej blázen překoná strach, vždyť se už dlouho nic neděje a poklad tam čeká.”. Nikdo čarodějovu myšlenku nekomentoval. Vydali se na cestu a vstoupili do úzké rokle. Koně nechali radši na místě, neboť mrtví, přestože u zvířat vzbuzovali hrůzu, zabíjeli výhradně lidi a roklí by se těžko vedli. Postupovali po levé straně až došli nakonec rokle. Trvalo to několik dní. Do údolí se zakusovala nečekaná údolíčka a rokle, kterou každou museli prohlédnout. Noc vždy přečkali v bezpečí Cyrusova kouzla. Pak se vydali nazpět a hledali na pravém břehu.

Azin se mlčky dal do zapalování pochodní. Sotva však chtěl nahlédnout do chodby, vanoucí dech sfoukl plameny. Nepovedlo se to ani napodruhé a zůstal bezradně stát, mlčky čekajíc na pomoc kouzelníků. Eremy však vytáhla malou hůlku z černého ebenu a z ní vytrysklo dostatek světla. Brána byla široká alespoň 4 sáhy a klenutá z dobrého kamene. Eremy posvítila dovnitř a spatřila přijíždět mrtvou jízdu. Na průzračných koních přijížděli průzrační jezdci s kopími napřaženými k útoku. Rychle a jistě rozvinula připravený svitek a začala číst, zatímco z Imbulovy ruky vyletělo několik bílých střel a první linie kavalerie se rozplynuli v záři kouzla. Další jezdci pak narazili na neviditelnou bariéru, kterou Eremy vytvořila. Začali postupovat vpřed, Azin a Kler s připravenými zbraněmi vpředu. Paladin kráčel poslední. Pochvíli, když se ohlédl, spatřil mrtvé i za nimi. "Tak”, promluvil potichu "a jsme obklíčeni, teď už nám zbývá jen splnit úkol.” Jeho slova se odrážela chodbou dokud neutonula v šeptavé tmě kolem nich.

Šli už asi 2 hodiny pořád po široké, nekonečné chodbě. Míjeli mnoho odboček, ale pokračovali dál rovně. Eremy mezitím přečetla další dva svitky a chodba pokračovala stále vpřed. Teď stáli. Před sebou měli celé přízračné vojsko a to už dál neustupovalo. Bez dlouhého váhání se pustili do práce mágové. Začali mentální souboj s těmi na druhé straně bariéry. Sem tam se nějaký přízrak rozplynul, nemělo to ovšem valného významu. Kde zmizel jeden, natlačil se na jeho místo druhý. Po nějaké době unavení mágové přestali. "Tak jak na to čučím, u trpasličí mateře, je tu práce pro nás, co se voháníme dobrým železem co? Pánové kouzelníčci už nedokáží nic vymyslet, pche. Uvidíme jak těm mlhavejm zachutná moje sekyra. Naposled jim co vím nešmakovala, měli po ní bolení břucha.”. "Pozor! Jakmile první z vás zaútočí, ochrana zmizí, opatrně s tím.”, zarazila ho Eremy. Cyrus se na chvilku zamyslel. "Nedá se nic dělat, ať jdou do toho, my budeme připravení.”

S křikem přivolávající na pomoc všechny trpasličí bohy se vrhl Azin vpřed. Kler zaútočil po jeho boku. Sekyra i obouručák proťali vzduch a projeli přízraky vojáků, bez zařinčení železa, přesto však zbraně na něco narazili. Na něco co drželo pohromadě jejich obraz. Trpaslíkův úder s rozmachem přepůlil mlhavého pykanýra, který se v ten ráz rozplynul. Kler druhým úderem zlikvidoval svého protivníka a hned se vrhl na dalšího a začal se tlačit dopředu. Mezitím po něm seknul mlžný voják po pravé ruce. Klera rána zastudila, přestože se neobjevila krev, cítil mrazivé zranění. Přesto však oba válečníci vpředu pomalu postupovali. Vzadu stál v široké chodbě jen sám Marin, skákal od jedné stěny chodby k druhé. Každý přízrak, který se pokusil projít, skončil s nepořízenou. Paladin sekal mečem, který před tím nikdo z družiny neviděl. Byl dlouhý asi metr a čtvrt a čepel měl ze stříbra. Zbraň sotva ji vytáhl z pochvy mírně světélkovala a dávala o sobě tušit, že se jedná o svěcenou a možná i magickou zbraň. Její magenergii však viděla jen Eremy. Družina pomalu postupovala dopředu. Válečníci vykonávali nadlidskou práci. Sem tam pomohli i Cyrus nebo Helén mentálním útokem, ale opatrně, aby nedošlo k neštěstí. Bojovali dlouho a ušli už takových 100 metrů, když válečníci vepředu začali omdlévat. Náhle se z přízraků vynořilo několik rytířů a stáhli Klera k sobě. Obr byl neuvěřitelně silný, ovšem po dlouhém boji unavený a přízračným rytířům se podařilo vtáhnout mezi mlžnou armádu. Trpaslík se okamžitě vrhl jako vraždící stroj za ním. Chodba se otřásla výkřiky kouzel ”Artak Bárak” a ”Churšeláh” vzkřikli naráz Cyrus a Imbul. Přední bojiště se rozzářilo výbuchem bílých střel a jas proťala série modrých blesků. V tu chvíli již Eremy roztrhla další svitek a seslala novou ochranu.

Na zemi ležel žoldák. Byl celý chladný a měl utrženou ruku. Přesto nikde netekla krev, zamrzla v žilách. Marin okamžitě zkusil puls. Pak však položil zbývající ruku na prsa a zamáčkl mu oči. Pronesl několik slov na rozloučenou a tichou modlitbu. Trpaslík vtiskl mrtvému do ruky obouručák, který se válel opodál. Pak vytáhl váček se zlatem, který nad ním před tím vyhrál a přivázal mu jej k opasku. Třásl se. I on dostal několik zásahů od mrtvých a nebyl na tom dobře. Jen paladin se celkem držel na nohou. Jeho rytířské brnění, zřejmě také vysvěcené, zadrželo většinu úderů. Navíc se nezdálo, že by byl dozatimním bojem unaven. Theuržka podala přesto oběma po flakónku s jakýmsi lektvarem, který začal okamžitě účinkovat. Pak si prohlédl trpaslíkova zranění paladin a několika modlitbami je utišil.

Zatímco ostatní se věnovali mrtvému, Cyrus obhlížel situaci. Opět byly obklíčeni ze všech stran přízračnou armádou. Něco se ovšem změnilo. Byli u vchodu do jakési místnosti. Kolem přední části bariéry byli obklopeni za všech stran. Kam až oko dohlédlo byly ve veliké místnosti houfy přízraků. Pak zhasla ebenová hůlka.

Imbul rychle vyčaroval Luxmen. Zůstávat tady potmě bylo velmi nepříjemné. Chvíli se radili. Nakonec se rozhodli, že probíjet se dál jako to dělali před tím by bylo v místnosti nemožné. Imbul s Cyrusem se připravili a pojednou začali vrhat do všech směrů bílé střely. Místnost se zalila světlem. Mlžná armáda byla pohlcována bílými ohni. Helén se toho neúčastnila, jen párkrát udeřila do pekelného světla myslí. Pak se všichni rozběhli vpřed. Velká místnost (kolem 50m) byla prázdná. Cyrus je vedl k jakýmsi dveřím. Těžké kamenné dveře byli otevřené pomocí sochorů. Někomu to dalo dost práce. U dveří ležela prastará kostra, někdo z ní sundal pozlacené brnění a vyloupal z něho drahokamy. Překrásná helmice se válela o kus dál. U dveří ležel meč. Byl otupělý a část čepele byla ulomena. Cyrus ho přesto rychle zvedl a rychle mávl rukou. Meč zmizel. Mezitím už Imbul komentoval situaci. "Přesně jak jsem čekal. Nějakej idiot chtěl vejít dovnitř. Hrabivec. Chtěl najít poklad mrtvých a probudil je. Určitě okamžitě zemřel. Musíme zavřít ty dveře. Rychle.” Cyrus však už vešel dovnitř. "Kam jdeš, stůj!”, chtěl ho zastavit Imbul. "Jdeme dál. Ještě si pro něco musím dojít.” Trpaslík udělal pár kroků do chodby. "Počkej, já bych první pátral po pokladu, ale tentokrát ne. Lepší je mrtvé už více nedráždit.” Cyrus pokračoval dál. Marin se rozběhl za ním. "Musím s ním, připravte zatím dveře k zavření.”

Co se dělo dál ve vnitř, to ví dneska jen Cyrus a ten se o tom nikde nerozváděl. V místnosti zatím dumali jak zavřít těžké kamenné dveře. Azin zkusil zatlačit, ale musel toho nechat. "U trpasličí mateři, uf , s tím nehnu, snad až se vrátí tén paládín." Eremy obhlédla dveře a pak udeřila do země elementální holí, kterou neustále nosila sebou. "Ó pane země, sešli mi prosím svého služebníka.” Vedle ní z podlahy vyrostlo 3 metrové kamenné monstrum. "Gnóme, až řeknu teď, zavřeš dveře!”, vzkřikla na něj. "Azi, ty si připrav nějaký sochory, aby se dveře daly zapříčit.”

Eremy dala opět trpaslíkovi lektvar bílé hvězdy, neboť byl už těžce pochroumaný a vydali se dál. Museli ještě jednou bojovat proti jezdeckému oddílu a několika zbloudilým přízrakům, naštěstí však Azin trochu po lektvaru pookřál a s nebezpečím si poradil. A také už zasáhli mocnými mentálními údery oba mágové, nyní bez nebezpečí výbuchu mentálního pole. Za svítání došli k vyústění rokle do údolí Morthondy. Tam unaveně padli. Všichni již měli dost.

Odpoledne našlo naše hrdiny na cestě dolů podél řeky. Cyrus si zálibně prohlížel oba kusy starého meče. Zatímco větší část byla poškozená a zubatá, špička meče byla kromě lomu úplně v pořádku. Byla dokonale hladká a ostrá. Meč měl černou barvu a byl poměrně lehký. Údajně byl vyroben z meteorického železa kdysi dávno v kovárnách Belegostu. Pak se stal součástí pokladu draka Scathy a od něho přišel k pánům Rohirů. Kosti toho muže přede dveřmi byli kosti kralevice Baldora syna Bregova, pána Rohanu. "No a nyní patří mě. Ještě existuje umění, které opět skují meč v celek.”, dokončil přednášku Cyrus.

Ostatní s ním nemluvili. Ani trpaslík nebyl ochoten odpustit mágovi chování kvůli kterému se musel Marin obětovat. Kdyby Cyrus nevkročil v kamenné dveře, mohli je rychle zavřít a zmizet, ani Čaroděj by nezahynul v marném boji. Od té doby Helén dost silně Cyruse nesnášela. Předlouhá léta s ním nemluvila a ani už necestovala po dobrodružstvích. Žila v klidu uprostřed slávy na Dol Amrothském dvoře se svou přítelkyní Eremy. Nejvíce slávy ovšem získal jako vůdce výpravy Cyrus. Díky tomu jak se proslavil byl přijat ihned do Kapituly a král ho nazval hrdinou říše. Ovšem pak odjel s mnoha penězi do Mórie a vrátil se se zkutým mečem, který od té doby nosil stále sebou, až se mu začalo říkat Cyrus dlouhý meč, neboť ho nenosil pro ozdobu. Dokázal s ním bojovat lépe, než lecjaký válečník a to u mágů není zrovna obvyklé. Co se týče trpaslíka, tak ten shrábnul svůj podíl a zmizel ze světa lidí. Není známo zda do Mórie či kam, ale dlouho se oněm neslyšelo. Nakonec pak po letech zahynul v strašlivém boji s drakem na výpravě za pokladem, ale to už je jiný příběh.

Život v Gondoru se opět uklidnil i v údolí Morthondy začalo vše plynout jak dřív. Jen do severního baronství už se nikdo nenastěhoval. Podle tvrzení hrdinů by mělo být všude bezpečno, co ale kdyby ...

Helén na Cyruse nakonec přece jenom promluvila. Sešli se na jedné schůzi Kapituly. "Nejradši bych tě nikdy neviděla, kvůli meči obětovat přátele ... No, já ale věřím, že jednou tě ten meč zabije sám a na to se budu těšit.”

balada o slavném konání velekněze Osgiliatského v Haradské zemi, kde Ďábla uctívají ...

Byl světec mezi námi,

byl a už odešel.

Vstoupil do nebeské brány,

jeho čas nadešel.

Moudrý on byl, ducha mocného,

Valar on byl věrný služebník,

dobrého slova, pohledu laskavého,

patří mu náš velký dík.

Život svůj zasvětil svatým činům,

vzorem jeho velký Manwe byl

a když uslyšel o zle na jihu

on odjel tam by válce zabránil.

Mluvil tam k lidu prostému

a mnoho z nich na dobro obrátil,

v poslání svém on neznal klidu,

sémě zla z duší vyvrátil.

Však trnem v oku byl služebníkům ďábla,

jež vládnou v Haradské zemi.

Zloba jejich na něho teď padla,

však kam přišel byl obdivován všemi.

A vyzval 6 satanových kněží

na cestě své tam u města Zor,

udeřil blesk do všech 6-ti věží,

se svými věrnými sestoupil pak z hor.

Pak na planině Litranské

zázraky on konal,

však armády haradské

zástup ho tam dohnal.

Hrdlořezi satanští

na něj se tam vrhli,

v očích měli stín zášti,

najednou však ztuhli.

Uprostřed svých věrných stál,

dav potichu byl,

on na západ se podíval,

pak se tiše pomodlil.

Strašná vichřice zvedla se,

jen svatý Josef stál,

Manweho dech zanese

zlé satanisty v dál.

Pak kráčel k jihu svatý muž

a za ním zástup šel,

když zableskl se zrádný nůž

hlouček věrných bděl.

Pak v dálce mračna prachu jsou

jak smrtící linie,

to jezdci krutí sem jedou

Luxornská kavalerie.

Když však šípy vzlétli smrtící,

řekl světec pár vět.

Tu vítr hroty obrací,

na střelce žene zpět.

A už padají jezdci z koní,

bouře zuří dál.

A zvony Valmarské zvoní,

jen kruh věřících stál.

Když se vítr utiší,

tam kde pyšný oddíl byl,

přesmutné je zátiší,

jen sem tam kůň zbyl.

Ještě jednou haradských

armáda útočí,

však sotva na ně vánek dých,

zpět rychle otočí.

Tak došli k řece široké

z boží vůlí v klidu,

kde 3 stromy stojí vysoké

a kol sběh všeho lidu.

Tam Josef k lidem promluvil

a boží slovo hlásal,

lid jeho příchod oslavil

a radostně jásal.

Však náhle z davu vyskočí

postavy v pláštích černých,

dlouhými meči zatočí,

pobijí kroužek věrných.

A světce k zemi povalí

a provazy svážou.

Za chvíli už z povzdálí

3 satanisté kážou.

A vojsko dav už pobíjí

a k ďábla větší slávě,

Josefa ke kříži přibíjí,

začínají právě.

Dál už zpívám s žalostí

o smrti ukrutné,

však vrahům dlouhé radosti

nepopřál zbytek dne.

Bílý jezdec přilétne

v zářícím brnění,

a hlavy 3 knězů utne,

smrtí je odmění.

Pak s tělem muže svatého

opět mizí v dál.

O činech otce našeho

všem dlouze povídal.