DŽIN Z LÁHVE

Jde takhle jiná družina v klidu po silnici. Před nimi nějaké Velké Poslání ( Zabít Padoucha, osvobodit Dámu v nesnázích , Spasit Svět. - ve skutečnosti měli zachránit jednoho chlapa a vyhnat jistý gaunery z jistýho města, ale to není podstatné...)

Když tu najednou hvízdot a rána: Jdou se podívat vedle silnice a tam malej kráter a v něm ...... Prasklá láhev. Taková ta klasická, co měl Alladin. A ejhle, nějakého vykuka napadlo na ni šahat. Samozřejmě, že praskla a z ní..... Oblak dýmu, posléze se zhmotňující v něco ukrutného.... Obrovitý Efreet, zahalený ohněm a dýmem... A zvolal" Prokletí červi, tak dlouho mě tvorové vašeho druhu drželi v zajetí, ale teď jsem svobodný! Poklekněte a proste o svůj život, nebo zemřete !!!" "Klekám jen před svým bohem, táhni sráči :)) (nebo tak něco...) zvolal kněz boha války, ostatní souhlasně přikyvovali ( Až na jistého druida, kterej už věděl, jak to v širém světě chodí a znal cenu života). "Naposledy Vás vyzývám, bídná špíno, na kolena a proste!!!!!" Naši hoši, opojeni minulými vítězstvími a naplněni falešnou hrdostí opět odmítli... Takže Efreet zaútočil. Co rána, to postava ležící na zemi v mdlobách, krev stříká na všechny strany. Padl kněz Tempův, i mocný elfí válečník s velmi hustým mečem. Pouze Hatchnet Fey Branche, lstivý druid již zůstal. Ten padl na kolena a prosil za odpuštění..... " Jsem lepší, než vy, holoto!" Zasyčel Efreet a PUF! Zmizel.

[zpět na příběhy ...]