Paul & Bill

===
Bill povídá Paulovi: Já jsem zase slyšel hlasy! Podivný a jiný než ty minule, ale byly strašný (vzlyk, vzlyk) a já jsem jim nerozuměl...
Jen že nesmíme chodit na sever, někam k Naději, nebo co, já jsem z toho
zmatenej, co mám dělat?
===
Bill si tě odvedl kousíček pryč, aby ho nikdo neslyšel.
Nevím, kdo jsi, ale zdáš se mi z nich nejsympatičtější.
Pamatuju si jenom ty temné hlasy: Předivo osudu je utkáno udávající směr Města Naděje. Tam směřuj své kroky či se místu tomu obloukem vyhni, lovci bohů vidí i ty, jenž vidět nejsou. To si pamatuju a ani nevim proč a taky: Nemáš naději, jen v té je tvá smrt! Nechoďte na sever, k onomu městu, sic živi budete, však ztratíte cestu! Já fakt nevim co to znamená! Musíš to vysvětlit ostatním, Paule!
===
Jak to myslíš, číst myšlenky? A NECHRAŇ MĚ PŘED TÍM HLASEM! - to jakoby
neřekl Bill.
===
Slyšíš": Ti krollové jsou...jsou...předzvěst. Předzvěst! Temno.
Temno - postava v temném plášti. Volá na mě - volá! Volá pojď, volá pojď!
Povídá, povídá nechoď do Naděje! Smrt! Cítím smrt! Nevím kdo jsem, nevím
kde jsem! Je mi zima! Povídá dál: Nechoď na sever! Neposlouchej své
přátelé! I oni jsou svázání nemocí pozemského! Nic nevím. Sedím na zemi.
Bílá postava promlouvá: Předivo osudu je utkáno udávající směr Města Naděje.
Tam směřuj své kroky či se místu tomu obloukem vyhni, lovci bohů vidí i ty,
jenž vidět nejsou. Bojím se. Vidím zjevení. Přibíhám - honí mě. Kradu
strážím. Zakopl jsem. Bratr mě hodil do vody! Křičím, pláču, nedýchám, kopu..
.nejsem! ni jiného od něj neslyšíš.
===

(Poslední zápis je pokus o hypnózu a cestu časem zpět ...)