Černé skály Tangeru - shrnutí děje

[Stručný souhrn děje] [Nejdůležitější hlášky] [Hráči a postavy]

[předchozí část obsahu]

(jedenáctá část)

Přesto ale trochu s pákou pohnul, zvuk vody je teď jiný. Nadir vložil do objímky páky svoji sekeru a dokončil pohyb. Voda teď nevytváří vír, ale teče kamsi dozadu.

Vahara přerozdělil prsteny Černé vodoměrky ...

Jako první se na výzkumy vydal Igor - na druhé straně kamsi prošel ...

... Nakonec se družinka dostala ven a ocitla se před věží. Všichni si chtějí odpočinout, už je ráno, ale jsou vyrušeni mláďaty harpye a jejich matkou. Tu ale družiníci zabili. Náhle jsou mláďátka volána jakýmsi zvukem do věže ...

Po odpočinku se odpoledne družiníci vydávají k věži. U věže je jakýsi tubus. Je tvořen z nějakého žilkování... Snad je to vchod.

Tu si Vahara uvědomil, že má cosi nakresleno na pergamenu a to cosi se snad podobá i jedné části žilkování.

(dvanáctá část)

A skutečně. Během chvilky (, několika pokusů a pomocí přátel ) si Vahara konečně uvědomil, co ta kresba na svitku znamená. Našel ji i na tom žilkování. Když se toho místa dotkl, tubus se otevřel. Všichni vešli dovnitř ...

... o chvíli později na družinu začal padat zlatý prach. Ten způsobil, že se družina "zbláznila" a je rozveselená jak po mnoha doušcích pití. A co hůř, ztratila se Aglar, částečně za pomoci Vahary :-( ....

Z veselení je vytrhl vlkodlak, kterého družinka dobila. Snad i díky tomu, že zlatý prach přestal padat a tak na družinku působit ...

O chvíli později nalézá družina kamenné sochy trollů. A ti se rozhodli s družinou bojovat ... Jejich skalpy družina poměrně snadno získá. Jenže pak je družina podivným vírem vynesena nahoru do věže, kde se hned poté vytvoří podlaha a jakýsi pokoj ...

Je to iluze  to je jisté (na zvířata nepůsobí), ale jak ji překonat ?

(třináctá část)

Vtom Eredhel prohlásil, že to kouzlo za chvilinku vyprchá. Než to dořekl, stalo se...

Pád celé družiny z dvaceti sáhů ubrzdil Eredhel pomocí své kouzelné hole a nějakého toho kouzla ...

Kudy dál, když jsou všechny průchody zakryty mříží ? Družinka hledá nějaké páky, tlačítka a jiné mechanizmy na jejich otevření. To už se ale Vahara se svojí šikovností něčeho dotkl. Sice se mříž otevřela, ale současně se otevřelo i propadlo do čehosi světélkujícího ... Ledva se Vahara toho nalokal, začalo mu být všechno jedno. I to, že ho něco stahuje dolů ...

Záchranná akce "zachraňte Vaharu" způsobila, že se té světélkující kapaliny "napila" větší část družinky ...

... Když se všichni sebrali alespoň natolik, aby mohli postupovat dál, vyletěla proti nim ohnivá koule... I zase to byla iluze ...

Pak prošli místem kde byla iluze(?) dubových dveří a pak se ocitli v místech kde už jednou byli ...

(čtrnáctá část)

... Tam je načapalo pár chlápků. Družina s nimi bojovala a pak náhle jeden z chlápků zaběhl do chodby, kterou družinka naposledy přišla do této místnosti. Vahara a Nadir do chodby vběhli a ocitli se u dubových dveří. Tentokrát to iluze nebyla.

Zbytek družiny posledního z chlápků zkoušel vyslýchat....

... Družinka se nakonec sešla u dubových dveří a otevřela je, aby zjistila, že tam jsou další dveře bez kliky. Ta se ale včas objevila a Vahara ji použil. Darghan se pak rozčílil, máchnul sekerou a všechny dveře zmizely. Magie ...

O chvíli později narazila družina na skutečné dveře, za nimiž bylo několik mnoho skřetů. Ti s družinou bojují , ale pak se ozve gong a skřeti se okamžitě stahují pryč. Místo nich družinku straší dunivé zvuky. Přišel mezi ně Morgill. Trochu si hrál s družinou pomocí magických dvojníků, aby pak hodil ohnivou kouli, jež udělala dost škod. Pak přílétla upírka Vulnerie a za ní mnoho krys, které dělali na stavu družiníků škody ...

(část patnáctá)

Shodou náhod se podařilo Morgilla zranit na ruce (ta se rozbila jako sklo!!!). V místnosti se objevují kostlivci a družiníci se pokouší probít skrz a jít dál za Morgillem a Vulnerií, kteří prchli dál chodbou. Daří se to tak napůl a pak jim Morgill pomohl, vyčaroval větrný vír, který všechny družiníky popadl, přenesl chodbou o mnoho metrů dál a rozplacatil je na zemi. Pak na ně seslal tak šílený smrad, že se většina z nich přesvědčili co měli ke snídani. A pak zase Morgill přišel, tentokrát se čtyřmi lidskými bojovníky ...

Již jen dva bojovníci byli schopni bojovat napřímo s lidmi, ale Vahara dokázal nemožné, střelit z luku Erwenu po Morgillovi a i Korin naložil Morgillovi nějakou tu bolístku. Ten, namlsán mnoha povedenými srandičkami, které prováděl na družině, nezvládl včas zareagovat a schytal pár ran. Vahara dostal křeč do rukou a musel Erwen pustit, ale ujal se ho Jonas a střílel též dost dobře.

A pak to přišlo. Jakoby kouzlem přešly Vaharu křeče, ten vzal do ruky meč a zasáhl Morgilla přes krk. Sice ne tak jak chtěl původně, ale řetízek s Topazem zasáhl. Ten padl na zem a nastala strkanice o topaz. Mezitím Erik a Dargan rozčtvrtili upírku a její tělo bylo posléze zapáleno.

To už ale Topaz procestoval snad celou jeskyni aby pak na něj šlápl Darghan. A pak se topaz díky tomu rozletěl na tisíc kousků, Morgil se změnil na nějaké světelné body a zmizel.

Morgillovo kouzlo bylo zlomeno a jeho věž začala pukat a možná i bortit se, ale to se u družiníků zatím neděje. Mají před sebou otevřenou cestu klesající kamsi dolů do nitra věže.

Tam družina spatřila divné srdce složené z tisíců kousků vznášející se ve vzduchu, které se změnilo na úzký pramínek a proklouzlo dveřmi, které otevřel Igor na přání Vahary. Za nimi byla Aglar, ale jako by si nic nepamatovala a bojovala proti každému.

Aglar poté zabila Igora, ale Korin jí stihl podseknout nohy, aby pak Aglar padla naznak a skončila v bezvědomí. To se sice povedlo, ale to praskání, jako by se bortili zdi už je docela blízko ...

(šestnáctá část)

Morgill byl tedy teď bez moci, ale jeho kouzla škodila dál, ať už tím že stále existovala, či se prudce oslabovala.

A pak přišlo to, co hrozilo už pár mínut. Chodba se zasypala pár metrů před družinkou. Štěstí jakoby se na chvilku odvrátilo od družinky, ta se ale nevzdává. Snaží se uvolnit si cestu, což se jí s námahou daří, leč po kusu volné chodby následuje další zával. Avšak na tom kousku volné chodby je i pár větších puklin a co víc, je cítit voda z podzemní řeky. Snad k vodě povede větší puklina, a družince se podaří touto cestou nezamořenou Morgillovými kouzly uniknout ...

Neuvěřitelné se stalo skutkem a družině se podařilo uniknout přesně tak jak chtěla. Mezitím se probrala Aglar a nepříčetně sedí na zemi. Vaharovi nezbylo než zariskovat a přivolat červeného draka. Ten skutečně po použití prstenu královny Gwendily přiletěl a opravdu se mu nelíbilo že Vahara zneužil prsten.

Drak však byl rozumný a pochopil z Vaharovo vyprávění proč to musel udělat on. Vahara posléze požádal draka o radu, kterak pomoci Aglar. Drak se toho beze slova ujal sám, popadl Aglar a vznesl se s ní do vzduchu. A pak pustil Aglar a ta začala padat dolů na kamenitou pláň.

Aglar se řítila dolů, až vzduch kolem svištěl, a drak střemhlav padal za ní. Už to vypadalo, že dopadne plnou vahou na zem a její tělo se roztříští o kameny, když najednou z jejích úst jako šíp vyletěl proud černých teček. V témže zlomku okamžiku se vzduch zachvěl, zavlnil, až se citlivějším povahám z toho udělalo nevolno, a Aglar zmizela. Sorgon ve svém střemhlavém letu vychrlil proud plamenů a sežehl černý roj, ten beze stopy zmizel. Pak drak na poslední chvíli roztáhl křídla a vybral oblouk tak těsně nad zemí, že málem dřel břichem o kameny, oblétl půlkruh a ztěžka přistál na cestě, nohy ho neudržely a narazil celým tělem. Chvíli chrčivě oddechoval a pak jen řekl: To bychom měli.

Ale kde je Aglar ? Kde by byla, seděla na kameni za družinou a teď na družiníky promluvila. Ta stará dobrá Aglar ...

Nastalo nějaké to vysvětlování, pomáhalo se drakovi jídlem a léčbou, do toho všeho pak vstoupila noc a o pár hodin později i ráno ...

Ranní probuzení proběhlo v pohodě a nastal čas zjistit kde družina je, kde je vesnice Tangerka a jak se tam dostat. Drak prohlásil, že není soumar, že by nejvýše vzal na záda Aglar a nikoho dalšího, ale že vesnička pod horami je na sluneční stranu. Vahara z toho usoudil, že musí jít na východ a že půjdou všichni pěšky ...

Během jejich pochodu se nic zvláštního nestalo a v pozdním odpoledni už vidí na dohled první stavení. Z komínů stoupá dým, venku není nikoho vidět, nejspíše s blížícím se soumrakem už všichni zalezli do tepla.

Vesnice ani Geden samotný se netváří moc přívětivě, ostatně se ukáže že vesničané se báli záblesků na obloze ve směru od věže a že uběhlo pár dnů až týdnů, přestože Vahara na prstech vypočítal něco jiného. Ale ani příroda, chystající se k zimnímu spánku s Vaharou nesouhlasí ...

Geden družinu pohostil a Vahara objasnil některým přátelům celý příběh Stříbrných kaskád, neboť ne všichni byli s Aglar od počátku, tak jako on. Pak se šlo rychle spát ...

Ráno Aglar přivolala dva červené draky a požádala je o vytvoření portálu přímo do nejbližší blízkosti Stříbrných kaskád, aby se vše stihlo ještě před příchodem konce roku Červeného draka. Draci jej vytvořili a družinka mohla projet ...

[18.7.06 - 09:08]

Další část příběhu zatím není dohrána nebo dopsána...