TURODLAK
Turodlaci jsou vzácným druhem lykantropů, protože k tomuto druhu patří vlastně jen částečně. Byli totiž utvořeni uměle po dlouholetém bádání dvojčat Sneryta a Andrega. Jejich úsilí by těžko bylo korunováno úspěchem, kdyby se jim do rukou nedostala velká knihy lykantropů. Naštěstí pro okolní svět bylo stvoření turodlaka jejich posledním činem před tím, než přivodili vlastní zkázu. Turodlak většinou žije samotářským životem dobrodruha, ale lze ho najít i jako oblíbence mocných tohoto světa. Ze všeho nejvíce miluje bouření a ovace davu. V lidské podobě vypadá jako obrovský muž urostlé, šlachovité, atletické postavy; není vyjímkou, že o nějaký ten coul převyšuje i poměrně vzrostlé krolly. Jeho hlava je oproti svalnatému tělu poněkud menší; vypadá tak trochu vyschle a možná i proto je tak tvrdá, že se na ní dají i lámat cihly. Tím se ostatně turodlaci rádi chlubí. Turodlačí gladiátoři také často nosí do arény masku lebky s prasklinami a býčími rohy. Ve zvířecí podobě vypadá turodlak jako velký černý býk. Na rozdíl od jiných lykantropů má turodlak několik zvláštních vlastností. Tou první je skutečnost, že když s ním někdo bojuje obyčejnými zbraněmi, zdá se, jako by byl normálně zraňován - proto také málokdo při boji zjistí, že jeho protivník je lykantrop. Obyčejné zbraně mu působí čtvrtinu a kouzelné polovinu obvyklého zranění (útoky, které nespadají do zranitelností lykantropů, budou - v oslabené míře - mít viditelný účinek, ale způsobí jen falešnou smrt; naproti tomu stříbrný obouručák či černý blesk mohou turodlaka skutečně usmrtit); pokud celkové zranění přesáhne jeho celkový počet životů, padne jako mrtvý. Ovšem jako mrtvola pouze vypadá. Po tři dny nehybně leží, čtvrtou noc se probudí a jeho zranění zmizí. Přitom ví, co se kolem něj dělo během těchto tří dnů. Po probuzení se změní v býka a ze všech sil se snaží najít a usmrtit člověka, který ho ,zabil´. Pokud se někdo během turodlakovy pseudosmrti pokusí zneškodnit jeho tělo - např. spálit či rozsekat - promění se v býka okamžitě bez ohledu na čas. Odtud mají původ pověsti o plamenném býku. Další odlišností od ostatních lykantropů je, že se nemůže proměňovat kdykoli, ale jen v noci za svitu měsíce. Samotné měsíční světlo k tomu nepotřebuje - stačí, když zemi zahalí magické pole měsíční přítomnosti. Proto se může měnit i když je třeba v podzemí. Třetím rozdílem je, že díky umělému původu mu v jeho zvířecí podobě chybí pud sebezáchovy. Proto také ztrácí strach ze stříbra, které ho spíše vydráždí a přivede k zuřivosti. V lidské podobě se chová jako ostatní lykantropové. Stříbro na něj samozřejmě v obou podobách působí stejně jalo na jiné lykantropy. Turodlak ostatní druhy lykantropů nenávidí - s vyjímkou kancodlaků, s nimiž s oblibou pro zábavu zápasí a někdy i uzavře přátelství. V lidské podobě může používat jakékoli zbraně, ale v oblibě má spíše bodné a sečné než drtivé. Často s sebou nosí i nějakou kouzelnou zbraň. Zbroj nosí většinou plátovou, vycpávkou, nebo také žádnou. Nikdy nepoužívá rytířskou zbroj, je proti ní zaujatý. Ve zvířecí podobě útočí zpravidla rohy; je-li kolem něj více protivníků, používá i kopyta. Když protivníka zasáhne s rozběhem hlavou, okamžitě na něj zaútočí i kopyty - postava je pak automaticky sražena k zemi a 2k6 kol nemůže vstát. Turodlak dokáže ovládat dravé tury, najednou však může ovládat vždy jen jednoho. Získáno z Dechu draka 1/97 |
Stránka byla naposledy ručně opravována
15.05.2013 19:53:25 , Návštěvníků od 7.srpna 2001
|